Ergonomická kritéria
Ergonomická kritéria jsou určující měřítka umožňující hodnotit a srovnávat vhodnost a účinnost pracovního systému jako celku nebo různých variant řešení jeho prvků.
Ergonomická kritéria jsou odvozována od funkcí člověka v pracovním systému se zřetelem na jeho senzorickou, mentální, pohybovou a energetickou kapacitu (souhrnně vyjádřeno - výkonovou kapacitou). V technické praxi se týkají řešení pracovního prostoru a prostředí, pracoviště, pracovního zařízení - strojů a pracovního procesu. Komplexní ergonomické kritérium je možné členit na dílčí ergonomická kritéria antropologická, fyziologická, psychofyziologická, psychologická a hygienická, přičemž hranice mezi nimi nejsou a patrně ani nebudou ostře vymezena.
Ergonomická kritéria musí být konkrétní, musí odpovídat sledovaným cílům a musí umožňovat hodnocení jevů s ohledem na požadovanou důležitost.
K ergonomickým kritériím se přičleňují měřitelné veličiny, tj. parametry, které jsou kvantitativními hodnotami ergonomických kritérií a charakterizují podstatné vlastnosti jevu (např. při hodnocení strojních zařízení, náročnosti práce aj.) tak, aby sloužily k odlišení jejich různých úrovní mezi sebou nebo stanovení jejich maximálních, minimálních nebo průměrných, případně jinak požadovaných hodnot (rozměrových, časových, výkonových aj.).
Ergonomická kritéria a parametry jsou všeobecně považovány za nedílnou součást projektování a hodnocení výrobků, přesto neexistuje dosud jednota v jejich používání.
Ergonomická kriteria jsou neoddělitelnou součástí hledisek pro hodnocení strojů, technických prostředků a výrobků. V pracovní činnosti člověka dochází převážně k současné aktivaci funkcí a pochodů tělesných (pohybových), smyslových i mentálních, jež nelze od sebe oddělit. Proto je žádoucí odvozovat soustavu ergonomických kriterií z těch znaků pracovního systému, jež negativně či pozitivně ovlivňuji zdraví člověka. Tato kriteria by tedy neměla mít pouze funkci represivní (tj. zabránit poškození zdraví), ale též pozitivní, tj. přispívat k udržení zdraví, k prodloužení produktivního věku a k rozvoji schopností a dovedností. Je možno vydělit následující ergonomická kriteria:
- Pracovní místo (pracoviště) - možnosti snadného přístupu a opuštěni, základní pracovní poloha, umístěni hlavní manipulační roviny (prostoru), pohybový prostor pro horní a dolní končetiny.
- Pracovní předmět a části stroje ručně obsluhované — hmotnost, tvar, frekvence pohybů při manipulaci.
- Zdroje informací přímých i zprostředkovaných (sdělovače) - viditelnost, rozlišitelnost, vhodnost typů sdélovačů (zrakových i sluchových, případně dotykových).
- Ovládače - vhodnost typů, rozlišitelnost, šila, odpor, zdvih, tvar úchopových částí, povrchová teplota.
- Vztahy mezi sdělovací a ovládači - celkové uspořádání se zřetelem na význam, frekvenci užívání, souslednost pohybů.
- Povrch a tvarování - teplota stěn a ploch, barevná úprava, tvarování z hlediska funkčního a estetického.
- Vybavenost - nástroje, pomůcky, mechanizace fyzicky namáhavých úkonů.
- Pracovní operace spojené se zásobováním stroje a odebíráním výstupů (složitost, namáhavost, proměnlivost úkonů).
- Pracovní operace spojené s přípravou, spouštěním a zastavováním stroje (složitost, namáhavost).
- Kontrola chodu stroje (počet sledovaných parametrů, rychlost, složitost a frekvence zásahů)
- Pracovní postupy - možnost volby postupů, řešení situací (samostatnost a složitost v rozhodování).
- Zdroje zátěžových situací - monotonie, jednotvárnost, útlum, únava, překročení kapacity smyslů a mentálních funkcí, deprivace (izolace) apod.
- Zdroje zdravotního poškození - rizika pracovních úrazů (mechanické, energetické nebo jiné příčiny, hluk, ultrazvuk, vibrace, mikroklima, pracovní ovzduší, různé druhy záření atd., kdy zdrojem je příslušný stroj).
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
Ergonomická kritéria - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | ||
Ergonomics criteria |