Bezpečnostní klima

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Termín klima bezpečnosti s pojmem kultura bezpečnosti úzce souvisí. Někdy jsou v literatuře oba pojmy nesprávně ztotožňovány či zaměňovány. Zřejmě je to způsobeno tím, že mají mnoho společného. Oba tyto pojmy jsou spojeny s hodnotovým systémem členů organizace.

Hodnoty jsou základní částí kultury a do jisté míry kultura samotná lidem dává jejich hodnoty.

  • Klima je však častěji odrazem toho, zda současné organizační podmínky jsou v souladu s hodnotami, které lidé zastávají.
  • Kultura je zase významným pozadím pro jednotlivé soustavy podmínek klimatu. Ačkoli oba pojmy mají vliv na chování, projevuje se tento vliv odlišně. Kultura dává lidem kodex, který lidem říká, jaké jsou očekávané a patřičné způsoby jednání, zatímco klima má tendenci mít za následek stanovení podmínek, na které lidé reagují.

Kultura je také trvalejší a hlouběji vrostlá, kdežto klima je obvykle považováno za spíše krátkodobější záležitost.

Na rozdíl od kultury bezpečnosti, která je obecně chápána jako relativně trvalá charakteristika podniku, která se odráží v konzistentním způsobu zacházení s kritickými záležitostmi – je klima bezpečnosti chápáno jako dočasný stav podniku, které se mění v závislosti na charakteru specifických operačních či ekonomických okolností. Je poměrně nestálé. Týká se vnímaného stavu bezpečnosti na určitém místě a v určité době. Klima bezpečnosti je vlastně charakteristická atmosféra v rámci organizace v daném časovém okamžiku, která se odráží na způsobu, jak její členové vnímají, zakoušejí a reagují na své okolí.

Klima bezpečnosti je vnímáno jako atribut, který je složen ze 2 faktorů:

  • závazků managementu k bezpečnosti a
  • spoluzodpovědnosti zaměstnanců.

Je vlastně jakýmsi povrchovým rysem kultury bezpečnosti odlišující se od postojů a vnímání zaměstnanců v daném čase. Faktory klimatu bezpečnosti by měly odrážet vnímání bezpečnostní politiky, provozních předpisů a odměňování. Další bezpečnostní činitelé klimatu by měly odrážet šíři, ve které zaměstnanci věří, že bezpečnost je hodnota uvnitř organizace.

Klima bezpečnosti lze popisovat a hodnotit pomocí tvrdých faktů o provedení různých opatření, kultura bezpečnosti se zase odráží v měkkých údajích o subjektivní percepci bezpečnosti, zjišťovaných zpravidla pomocí rozhovorů a dotazníků. Ovlivňováním a zlepšováním bezpečnostního klimatu lze dosáhnout i zlepšení kultury bezpečnosti.

Bezpečnostní klima existuje ve více lokalizovatelných úrovních, a tak poskytuje hmatatelné ohnisko pro stanovení hledisek bezpečnostní kultury. Pozitivní bezpečnostní klima má za následek lepší výkon i bezpečnostní výsledky.

Klima bezpečnosti se od kultury bezpečnosti liší především takto: • Klima bezpečnosti je psychologický fenomén, který bývá obvykle definován jako vnímání stavu bezpečnosti v konkrétním čase a prostoru. • Klima bezpečnosti se zabývá neurčitými, nehmotnými otázkami (problémy) jako např. situačními činiteli faktory prostředí. • Klima bezpečnosti je dočasný (přechodný) jev, „momentka“ kultury bezpečnosti, relativně nestálá a podléhající změně.

POZNÁMKA

Oba výrazy – kultura bezpečnosti a bezpečnostní klima – lze použít pro způsob, jakým příslušníci organizace dávají smysl celkové bezpečnosti svého pracovního prostředí. Kultura bezpečnosti však existuje na vyšší úrovni a částečně se vztahuje k přesahujícím politikám a cílům. Bezpečnostní klima na druhé straně se často používá pro popis „hmatatelnějších“ výstupů kultury bezpečnosti dané organizace. Na příklad jak lidé vnímají a popisují důležitost, kterou organizace přikládá otázkám bezpečnosti v daném časovém období, a jak vnímají, že lokální opatření tuto důležitost odrážejí. Bezpečnostní klima existuje na úrovni více lokální, a tudíž poskytuje hmatatelný cíl pro hodnocení některých aspektů kultury bezpečnosti.

Klima v organizaci je popsáno jako „způsob, jakým děláme věci tady a nyní“ nebo jako „sdílené“ vnímání politik, praxí a postupů. Jako takové popisuje bezpečnostní klima ten bezpečnostní aspekt organizace, který je ovlivněn způsobem, jakým se lidé chovají s ohledem na bezpečnost, jak myslí a jak pociťují problematiku bezpečnosti.

[1]

Reference

  1. Kultura bezpečnosti. Metodická příručka. Praha : Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2010. 66 s. ISBN 978-80-86973-05-0.



Bezpečnostní klima - (Diskuse k heslu)
Anglicky:
Safety climate
Bezpečnostní klima - (Diskuse k heslu)