Biorytmus

Z Encyklopedie BOZP
Verze z 3. 6. 2014, 10:54, kterou vytvořil Verpa (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: Biorytmus - jde o označení '''periodicity biologických systémů''', tj. cyklický proces probíhající v organizmu člověka, který ovlivňuje jeho chování. Cykl…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Biorytmus - jde o označení periodicity biologických systémů, tj. cyklický proces probíhající v organizmu člověka, který ovlivňuje jeho chování. Cykličnost, tj. střídání jednotlivých period činnosti a klidu, je velmi rozdílná. Obecně se rozlišují:

  • rytmy cirkadiánní s periodou 24 hodin (například bdění a spánek, kolísání tělesné teploty, pozornosti, srdeční činnosti atd. )
  • rytmy intradiální o periodě delší jak 24 hodin (například týdenní, měsíční (menstruace), sezónní podmíněné ročním obdobím)
  • rytmy ultradiální, tj. s periodou kratší než 24 hodin (například spánkové fáze střídající se zhruba po dvou hodinách, činnost ledvin atd.)
  • do poslední skupiny rytmů se někdy zařazují i periody mozkových vln, srdeční a dechové frekvence a další.

Rytmičnost jednotlivých biologických systémů je ve vzájemné souvislosti a jejím cílem je integrace životních funkcí. Pro praktické účely organizace práce má velký význam vztah mezi vnitřními rytmy (endogenní rytmy = biorytmy) a rytmy vnějšími (exogenní rytmy). Exogenní rytmy jsou periodicitami ročního cyklu, tj. ročních období, například změny teploty, atmosférického tlaku, střídání dne a noci. Vnější rytmy ovlivňují vnitřní rytmy (biorytmy) jako je spánek, začátek pracovní doby atd. Proto jsou pro stanovení nejvhodnějšího režimu práce a odpočinku nejdůležitější ty biorytmy, jejichž cyklování je zhruba 24 hodinové, tj. takzvané rytmy cirkadiánní, které mohou být určitým způsobem narušeny například nevhodnou rotací směn, začátky a délkou pracovní doby, nevhodným systémem přestávek atd. V podstatě jde o porušení synchronizace mezi vnější a vnitřní rytmicitou. Cirkadiánní rytmy, zejména tělesné teploty, krevního tlaku, dechové frekvence i některých psychických funkcí, ovlivňují pohotovost k tělesné i duševní práci. Například s rytmem tělesné teploty, systolického a diastolického krevního tlaku, tepové frekvence koreluje (tj. souběžně se zvyšuje či snižuje) pracovní aktivační úroveň.[1]

Reference

  1. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.


Biorytmus - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Biorhythm Biorhytmus Biorythme