Čivost

Z Encyklopedie BOZP
Verze z 3. 6. 2014, 12:06, kterou vytvořil Verpa (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Rozumí se schopností organismu přijímat informace o vnějším a vnitřním prostředí. Vztah mezi čivostí (čitím) organismu a velikostí počitkového prahu je nepřímo úměrný. Orgány čití (analyzátory) přeměňují působení podnětů v nervové vzruchy, které vytvářejí po jejich převodu do centrálního nervstva odraz skutečnosti.

  • Analyzátory představují jednotlivá čidla (zrakové, sluchové, kožní, čichové, chuťové, pohybového ústrojí a vnitřních orgánů), cesty dostředivých vláken nervových vedoucích až do mozkové kůry (mozku).
  • Vnímání je proti čití vyšším a složitějším druhem smyslového poznávacího procesu.
  • Základním procesem čití je diskriminace (rozlišování mezi podněty).[1]

Reference

  1. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.


Čivost - (Diskuse k heslu)