Informace
Je upozornění na každý děj či jeho změnu (např. změna polohy tvaru či jiných vlastností, týkajících se zpracovávaného předmětu a chodu stroje nebo jeho částí) a je důležitá pro kontrolu a řízení. Informace pracovník přijímá smysly, především zrakem, sluchem, hmatem. [1]
Informace (v ergonomickém významu) je zrakem či sluchem vnímaný děj, pochod, událost, jež má pro pracovníka určitý význam, se zřetelem na činnost sytému člověk-stroj. Informace se rozlišují jako přímé a zprostředkované.
- Přímé informace jsou vnímány bezprostředně.
- Zdrojem zprostředkovaných informací jsou například sdělovače.
Primární informace, je taková informace, která je podstatná pro uspokojivé provedení řídicích funkcí (viz ČSN EN ISO 11064-3).
Sekundární informace, je taková informace, která má buď druhotný význam pro řídicí funkci, nebo která nemusí být okamžitě pracovníkovi k dispozici (viz ČSN EN ISO 11064-3). [2]
POZNÁMKA
- Informace je zpráva o stavu a činnosti stroje, o technologických dějích a sledovaném prostoru.
Z hlediska způsobu přijímání informace dělí se na:
- informace přímé, jsou získávány přímým pozorováním; atd.).
- informace zprostředkované, jsou získávány prostřednictvím sdělovačů zrakových a sluchových a jiných a jsou vždy kódovány.
- V teorii informace je informace jako neenergetická veličina úměrná zmenšení entropie (neurčitosti) systému. Je součástí informačního procesu, tj. přenosu, uchování a zpracování informací.
- Pojem informace se liší od pojmu signál, který je hmotným nositelem zprávy (signál nese zprávu, která obsahuje informaci nebo sama je informací).
- Viz - HP sv.36/1976, Směrnice č.40 - příloha č.1.
- Informační zařízení poskytuje upozornění (informuje) na každý děj či jeho změnu (např. změna polohy tvaru či jiných vlastností, týkajících se zpracovávaného předmětu a chodu stroje nebo jeho částí) a je důležité pro kontrolu a řízení.
INFORMACE ZE SDĚLOVAČE V PROJEVU NA PSYCHICKOU ZÁTÉŽ
Růst informace znamená zvýšení nároků na psychické funkce člověka. Vzniká tak zásadní otázka, jaký má být optimální informační obsah sdělovaný sdělovačem, tj. jejich množství. Na tom totiž závisí i optimální výkonnost člověka, nebo také stupeň jeho psychického zatížení. Pro stanovení optimálních podmínek pro informační výkon člověka je třeba:
- zohlednit množství zpracovávané kvantity informací z hlediska kapacity smyslových orgánů;
- provést výběr optimálního způsobu kódování informace z hlediska zajištění spolehlivosti ve výkonu činnosti člověka.
Při řešení nastoleného problému lze využívat poznatků z teorie informací, na jejíž výklad se odkazuje použít příslušnou literaturu. Pro praktické použití je dále uveden postup řešení na jednoduchém příkladu.
Reference
| Informace - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Information | Information (r) | Information (f) |
