William Edwards Deming
(14. října 1900 - 20. prosince 1993)
Inženýr, statistik, profesor, autor, lektor a poradce manažerů W. E. Deming se narodil 14. října 1900 v americkém Sioux City ve státě Iowa. Nejprve se vzdělával jako elektrotechnický inženýr a později se specializoval na matematickou fyziku, pomáhal rozvíjet vzorkovací techniky, které stále používají oddělení pro sčítání lidu v USA a Úřad statistiky práce.
Jako první docenili teorie W. E. Deminga japonští stratégové, průmyslníci a manažeři po 2. světové válce. S pomocí Demingových metod komplexního chápání kvality předvedli „zázrak japonského managementu“ v podobě exploze vývozu kvalitní japonské produkce na světový trh. Tento tzv. Demingův princip je založen na čtyřech základních krocích, jejichž smyslem je dosažení trvalého zlepšování v řízené oblasti (původně pouze kvality)[2]. Schematické znázornění tohoto principu ilustruje obrázek 2.[3]
Obecný výklad Demingova principu:
- Plan – Plánuj: stanov cíle a procesy nezbytné k dosažení požadovaného výsledku.
- Do – Dělej: implementuj procesy (tj. proveď, co jsi naplánoval).
- Check – Kontroluj: monitoruj a měř procesy ve vztahu k politice, cílům a stanoveným požadavkům, vypracuj zprávy o výsledcích (tj. kontroluj, co jsi provedl).
- Act – Jednej: prováděj opatření podle výsledků kontroly, uprav cíle a procesy směrem ke zvyšování výkonnosti a k trvalému zlepšování.
Úspěch praktického pojetí Demingova principu u japonských podniků vedl k tomu, že i další průmyslové společnosti začaly v 80. letech 20. století obracet pozornost na kvalitu v širokém pojetí a zejména v Americe a Evropě začaly vznikat první modely jejího řízení založené na Demingově principu neustálého zlepšování a celých soustav nástrojů pro jeho uplatnění. Série norem ISO a norma OHSAS patří právě mezi takové vysoce úspěšné nástroje, které pomáhají zavést a udržovat různé systémy managementu, jež jsou v dnešní době pro organizace a jejich ekonomický růst klíčové. Tyto normy mají univerzální charakter, což znamená, že nezávisí ani na charakteru procesů, ani na povaze výrobků. Jsou tedy aplikovatelné jak ve výrobních organizacích, tak i ve službách, bez ohledu na velikost organizace.[4]
Obecně lze shrnout základní procesy systému managementu podle Demigova principu trvalého zlepšování následovně:
- Vymezení rozsahu systému.
- Vyhlášení politiky pro danou oblast.
- Plánování určení jednotlivých požadavků a způsobu jejich zavedení a udržování v praxi.
- Implementace jednotlivých požadavků do praxe a jejich řízení.
- Provádění a vyhodnocování kontrol.
- Provádění přezkoumání fungování systému managementu vedením.
Smyslem Demingova principu je dosažení trvalého zlepšování v dané oblasti (původně jen kvality). Princip zahrnuje plánování cílů a procesů nezbytných pro zajištění požadovaného výsledku, následné provedení naplánovaných akcí, jejich kontrolu prostřednictvím systematického monitorování a měření procesů ve vztahu k politice, cílům a požadavkům. Posledním krokem procesu je jednání podle výsledků kontrol spočívající v upravení cílů a procesů směrem k trvalému zlepšování. Následuje opětovné plánování, provedení, kontrola a stále dokola.[5]
Reference
- ↑ W. Edwards Deming. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-02-26]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: <https://en.wikipedia.org/wiki/W._Edwards_Deming>
- ↑ DEMING, W. E. Out of the Crisis. Cambridge: Center for Advanced Engineering Study, Massachusetts Institute of Technology, 1986
- ↑ HOREHLEĎOVÁ, Š. Systémy managamentu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle požadavků normy BS OHSAS 18001:2007 v kontextu integrovaných systémů řízení. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2008, roč. 1, č. 2. Dostupný na www: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-02-2008/ohsas horehledova.html>. ISSN 1803-3687
- ↑ DIRNER, V. … [et al.]. Ochrana životního prostředí: základy, technologie, plánování, ekonomika, právo a management. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 1997. ISBN 80-7078-490-3
- ↑ SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 Prevence nehod a havárií; 2.díl:Mimořádné události a prevence nežádoucích následků. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 595 s., ISBN 978-80-86973-73-9.
