Meze hořlavosti
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání- Rozsah koncentrací směsi hořlaviny se vzduchem, ve které probíhá spalování této hořlavé látky.
- Meze hořlavosti, často nazývané také meze výbušnosti, je rozsah koncentrace směsi plynu nebo páry ve vzduchu (obecně v okysličovadle), v němž vytvořená směs se vzduchem může hořet (nebo explodovat), jestliže je přítomen plamen nebo jiný zdroj vznícení. Příslušné meze se nazývají dolní a horní mez hořlavosti [Lower and Upper Flammability Limit]; dolní a horní mez výbuchu (DMV a HMV) [Lower and Upper Explosive Limit]. Dolní mez výbuchu se stanovuje také u prachů. Uznává se existence detonačních limitů, které se používají pro charakterizaci detonačních vlastností směsi hořlavina - vzduch. Detonační limity leží uvnitř limitů hořlavosti / výbušnosti.[1]
Reference
- ↑ Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Praha : Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2005. 55 s. Dostupný z WWW: <http://www.vubp.cz/html_oppzh/metodiky/vykladovy_slovnik_brezen05.pdf>.
{{jazyky3|en=Flammable Limit|de=Brennbarkeitsgrenze (f)|fr=Limite d´inflammabilité (f)|}