Protivýbuchová ochrana
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledáváníObecně se protivýbuchové prevence dělí do tří základních skupin.
Protivýbuchová prevence je založena na následujících možnostech:
- Odstranění látkových předpokladů výbuchu - vzniku výbušné atmosféry.
- Omezení energetických zdrojů, tj. omezení možnosti iniciace výbušné směsi.
- Konstrukční opatření pro omezení účinku výbuchu. V tomto případě je výbuch připuštěn, ale účinky výbuchu jsou eliminována na minimum díky konstrukčním úpravám zařízení.
Realizace opatření uvedených v bodech 1 a 2 zabraňují vzniku výbuchu. Nelze-li spolehlivě vyloučit vznik výbuchu pomocí opatření spadajících do výše uvedených bodů 1 a 2, je nutné použít konstrukčních opatření pro omezení účinků výbuchu uvedené v bodě 3.
Nebezpečí výbuchu hrozí všude tam, kde jsou splněny základní předpoklady výbuchu:
- Je k dispozici hořlavá látka, která se může vyskytovat ve formě plynu, páry hořlavé kapaliny, aerosolu hořlavé kapaliny nebo prachu.
- V posuzovaném prostoru se vyskytuje oxidační prostředek.
- Poměr hořlavé látky a oxidačního prostředku je takový, že se může tvořit nebezpečná koncentrace.
Vyloučíme-li jeden z těchto tří základních předpokladů vytváření výbušné atmosféry, pak vyloučíme nebezpečí výbuchu.[1]
Reference
Protivýbuchová ochrana - (Diskuse k heslu) | ||