Ergonomické faktory
Součástí prevence ochrany zdraví a života pracovníků jsou vedle rizikových faktorů fyzikální, chemické a biologické povahy též faktory ergonomické.
Ergonomické faktory limitované člověkem, vymezované v ČSN EN 614-1 se zřetelem na antropometru, biomechaniku a aspekty psychofyziologické, svými účinky v pracovním procesu ovlivňují pracovní pohodu, vztahují se na: tělesné rozměry, pracovní polohu, pohyby těla, svalové síly, mentální a senzorické schopnosti.
Ergonomické faktory souvisejí s vlastnostmi a s výkonovou kapacitou člověka, tj. s jeho tělesnou stavbou, s rozměry těla a jeho končetin, s rozsahy pohybů, pohybovými stereotypy (dráhy, přesnosti, rychlosti), se svalovou silou, s tělesnou zdatností, a to v závislosti na věku a pohlaví. Dále jsou dány kapacitou smyslových orgánů, tj. schopnosti vnímat a rozlišovat příslušné podněty (smyslové modality), s kapacitou myšlenkových procesů a funkcí CNS, jako je paměť, představivost, zátěžová tolerance, emoce, spolehlivost a další.[1]
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
| Ergonomické faktory - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | ||
| Ergonomics factors | ||
