Vlny veder
Světová meteorologická organizace definuje vlnu veder jako pět nebo více po sobě jdoucích dnů dlouhotrvajících veder, kdy je maximální denní teplota vyšší než průměrná maximální teplota o 5 °C nebo více.[1]
Vlnami veder (neboli horké vlny) se nazývají několikadenní události - období, které je spjaté s horkým počasím a vysokou vlhkostí vzduchu. I když se definice liší, vlna veder se obvykle měří vzhledem k obvyklému počasí v dané oblasti a vzhledem k běžným teplotám v daném ročním období. Teploty, které lidé z teplejších klimatických oblastí považují za normální, mohou být v chladnější oblasti nazývány vlnou veder, pokud se vymykají běžnému klimatu pro danou oblast.[2][3]
Vlna veder je považována za extrémní počasí, které může být přírodní katastrofou a nebezpečím, protože teplo a sluneční záření mohou přehřát lidský organismus. Vlny veder lze obvykle předpovědět několik dnů předem, takže je možné vydat včas varovný signál.
Zdravotní důsledky
Při vysokých teplotách může dojít k přehřátí organismu, tedy stavu, kdy lidský organismus není schopen adekvátně reagovat na podmínky vnějšího okolí. Nejvíce jsou zdravotními důsledky ohroženy děti, starší dospělí, chronicky nemocní a lidé s nadváhou. Zpozornět by rovněž měly osoby užívající určité lékové skuliny, například diuretika, anticholinergika, hypertenziva a antipsychotika. Mezi zdravotní důsledky způsobené vlnami veder, patří:
- Úpal - Úpal je přehřátí organismu, k němuž může dojí i bez přítomnosti slunečního záření. Pokud je tělo dlouhodobě vystaveno vyšším teplotám, například v autě nebo v nevětrané místnosti, může dojít k přehřátí a ztrátě tekutin. Mezi příznaky patří: navolnost, zvracení, bolest hlavy, zrychlený tep a dýchání, zmatenost a závratě. První pomocí je přemístění nemocného na stinné a dobře větrané místo, ochlazení obklady, doplnění tekutin, sledování stavu – v případě těžších stavů, je třeba kontaktovat lékaře.[4]
- Vyčerpání z horka - Považuje se za předstupeň úpalu. Vyznačuje se nadměrnou dehydratací. Příznaky mohou zahrovat průjem, bolesti hlavy, nevolnost, tachykardii a malátnost.[5]
- Mdloby z horka - Souvisí s působením tepla, které může vyvolat snížení krevního tlaku (hypotenzi). Předpokládá se, že se jedná o důsledek intenzivního pocení.[6]
- Křeče z horka - Bolestivé mimovolní křeče velkých svalových skupin, které způsobuje ztráta sodíku a někdy i draslíku a hořčíku z důvodu nadměrné fyzické aktivity ve vysokých teplotách. Objevují se u manuálně pracujících dělníků a dalších osob, které nejsou aklimatizovány. Nástup je často náhlý.[7]
- Tepelný edém - Projevuje se jako přechodný otok nohou a rukou. Obykle odezní do několika dnů poté co se tělo aklimatizuje na teplejší prostředí.[8]
- Vyrážka z horka, potničky - Vyrážka z horka postihuje oblasti těla zakryté těsným oděvem. Pokud trvá delší dobu, může vést ke vzniku chronické dermatitidy nebo sekundární bakteriální infekce. Lidská kůže totiý tímto ztrácí část své ochrané funkce.[9]
Reference
- ↑ RAFFERTY, John P. Heat wave: meteorology. Encyclopedia Britannica [online] [cit. 2023-10-30]. Dostupný z: https://www.britannica.com/science/heat-wave-meteorology.
- ↑ Vlny veder. Klimaweb [online]. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, 2022 [cit. 2023-10-30]. Dostupný z:http://www.klimaweb.cz/vlny-veder
- ↑ ROBINSON, Peter J. On the Definition of a Heat Wave. Journal of Applied Meteorology and Climatology. 2001, roč. 40, čís. 4, s. 762–775. ISSN 1520-0450.
- ↑ WHO. Health and Global Environmental Change. Denmark, World Health Organization: Regional Office for Europe, 2004. (Series, no. 2.). 124 s. ISBN 92-890-1094-0.
- ↑ WHO. Health and Global Environmental Change. Denmark, World Health Organization: Regional Office for Europe, 2004. (Series, no. 2.). 124 s. ISBN 92-890-1094-0.
- ↑ NIOSH. NIOSH criteria for a recommended standard: occupational exposure to heat and hot environments. Cincinnati: U.S. Department of Health and Human Services, Centers for Disease Control and Prevention, National Institute for Occupational Safety and Health, 2016. (NIOSH Publication, 2016-106).
- ↑ SAFE WORK AUSTRALIA (2017). Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.
- ↑ SAFE WORK AUSTRALIA (2017). Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.
- ↑ SAFE WORK AUSTRALIA (2017). Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.
| Vlny veder - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Heat waves | Hitzewellen | Vague de chaleur |
