Měření úrovně osvětlení
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledáváníPři měření osvětlení ve vnitřních prostorech se jako základní veličiny charakterizující podmínky vidění a zrakové pohody měří:
- úroveň osvětlení v kontrolních bodech, která se vyjadřuje:
- u denního osvětlení a u denní složky sdruženého osvětlení vzhledem k neustálé proměnlivosti hodnotami činitele denní osvětlenosti – D, udávaný v % ;
- u umělého osvětlení a u doplňujícího umělého osvětlení při sdruženém osvětlení vzhledem k jeho relativní stálosti hodnotami osvětlenosti – E, v lx (luxech);
- jasy ploch v zorném poli uživatelů vnitřního prostoru, důležitých pro vidění a zrakovou pohodu - hodnoty jasů se udávají v cd/m2.
Jako doplňující veličiny pro vyhodnocení podmínek osvětlení a zrakové pohody se podle potřeby měří:
- činitel odrazu světla důležitých povrchů (např. pracovních ploch, stěn, podlah, stropů, vnitřního zařízení apod.);
- činitel prostupu světla materiálů propouštějícího světlo (osvětlovací otvory vystavené s odlišným znečištěním);
- úhly (úhly polohy ploch od směru pohledu, úhly stínění, úhly clonění svítidel,
- úhly srovnávací atd.).
Měřicí přístroje - pro měření osvětlení se používají fotoelektrické luxmetry a jasoměry. [1]
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
Měření úrovně osvětlení - (Diskuse k heslu) | ||