Myšlení

Schopnost poznávat nové jevy a zobecňovat poznané. V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.

Specificky lidskou formou poznávání je myšlení. Rozumí se jím zobecněné a zprostředkované poznávání předmětů a jevů a jejich vzájemných vztahů. Myšlení překračuje hranice bezprostředního poznávání (vnímání), umožňuje postihovat souvislosti mezi předměty a jev a předvídat jevy, které nastanou v budoucnosti, hodnotit jejich závaznost. V myšlení člověk používá pojmy, soudy a úsudky. Dále používá myšlenkové operace, mezi něž především patří analýza {rozčleňování jevů a vydělování jejich elementů), syntéza (obnovování celku a zjišťování souvislostí a vztahů), srovnávání, generalizace (zobecňování), klasifikace, abstrakce (vydělování podstatných znaků) a konkretizace.

Myšlení bývá chápáno často také jako řešení problému. Má 4 etapy:

1. Počátek myšlenkového řešení problému - dospívá k formulaci otázky
2. Hledání prostředků, které vedou k řešení.
3. Ověřování hypotéz, kdy člověk zkouší použitelnost a správnost možných řešení.
4. Závěrečnou část tvoří odpověď na otázku, přijetí řešení a rozhodnutí. Tato část bývá doplňována kontrolou a ověřením zvoleného řešení.

V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.

Reference

Myšlení - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Thinking	Denken (s)	Penséee (f)