Ergonomická kritéria: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
 
Řádek 8: Řádek 8:
 
K ergonomickým kritériím se přičleňují '''měřitelné veličiny''', tj. parametry, které jsou kvantitativními hodnotami ergonomických kritérií a charakterizují podstatné vlastnosti jevu (např. při hodnocení strojních zařízení, náročnosti práce aj.) tak, aby sloužily k odlišení jejich různých úrovní mezi sebou nebo stanovení jejich maximálních, minimálních nebo průměrných, případně jinak požadovaných hodnot (rozměrových, časových, výkonových aj.).
 
K ergonomickým kritériím se přičleňují '''měřitelné veličiny''', tj. parametry, které jsou kvantitativními hodnotami ergonomických kritérií a charakterizují podstatné vlastnosti jevu (např. při hodnocení strojních zařízení, náročnosti práce aj.) tak, aby sloužily k odlišení jejich různých úrovní mezi sebou nebo stanovení jejich maximálních, minimálních nebo průměrných, případně jinak požadovaných hodnot (rozměrových, časových, výkonových aj.).
  
Ergonomická kritéria a parametry jsou všeobecně považovány za nedílnou součást projektování a hodnocení výrobků, přesto neexistuje dosud jednota v jejich používání.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
+
Ergonomická kritéria a parametry jsou všeobecně považovány za nedílnou součást projektování a hodnocení výrobků, přesto neexistuje dosud jednota v jejich používání.
 +
 
 +
Ergonomická kriteria jsou neoddělitelnou součástí hledisek pro hodnocení strojů, technických prostředků a výrobků.
 +
V pracovní činnosti člověka dochází převážně k současné aktivaci funkcí a  pochodů tělesných (pohybových), smyslových i mentálních, jež nelze od sebe oddělit. Proto je žádoucí odvozovat soustavu ergonomických kriterií z těch znaků pracovního systému, jež negativně či pozitivně ovlivňuji zdraví člověka.
 +
Tato kriteria by tedy neměla mít pouze funkci represivní (tj. zabránit poškození zdraví), ale též pozitivní, tj. přispívat k udržení zdraví, k prodloužení produktivního věku a k rozvoji schopností a dovedností.
 +
'''Je možno vydělit následující ergonomická kriteria:'''
 +
* Pracovní místo (pracoviště) - možnosti snadného přístupu a opuštěni, základní pracovní poloha, umístěni hlavní manipulační roviny (prostoru), pohybový prostor pro horní a dolní končetiny.
 +
* Pracovní předmět a části stroje ručně obsluhované — hmotnost, tvar, frekvence pohybů při manipulaci.
 +
* Zdroje informací přímých i zprostředkovaných (sdělovače) - viditelnost, rozlišitelnost, vhodnost typů sdélovačů (zrakových i sluchových, případně dotykových).
 +
* Ovládače - vhodnost typů, rozlišitelnost, šila, odpor, zdvih, tvar úchopových částí, povrchová teplota.
 +
* Vztahy mezi sdělovací a ovládači - celkové uspořádání se zřetelem na význam, frekvenci užívání, souslednost pohybů.
 +
* Povrch a tvarování - teplota stěn a ploch, barevná úprava, tvarování z hlediska funkčního a estetického.
 +
* Vybavenost - nástroje, pomůcky, mechanizace fyzicky namáhavých úkonů.
 +
* Pracovní operace spojené se zásobováním stroje a odebíráním výstupů (složitost, namáhavost, proměnlivost úkonů).
 +
* Pracovní operace spojené s přípravou, spouštěním a zastavováním stroje (složitost, namáhavost).
 +
* Kontrola chodu stroje (počet sledovaných parametrů, rychlost, složitost a frekvence zásahů)
 +
* Pracovní postupy - možnost volby postupů, řešení situací (samostatnost a složitost v rozhodování).
 +
* Zdroje zátěžových situací - monotonie, jednotvárnost, útlum, únava, překročení kapacity smyslů a mentálních funkcí, deprivace (izolace) apod.
 +
* Zdroje zdravotního poškození - rizika pracovních úrazů (mechanické, energetické nebo jiné příčiny, hluk, ultrazvuk, vibrace, mikroklima, pracovní ovzduší, různé druhy záření atd., kdy zdrojem je příslušný stroj).
 +
 
 +
<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 
<references/>
 
<references/>

Aktuální verze z 1. 10. 2014, 10:47

Ergonomická kritéria jsou určující měřítka umožňující hodnotit a srovnávat vhodnost a účinnost pracovního systému jako celku nebo různých variant řešení jeho prvků.

Ergonomická kritéria jsou odvozována od funkcí člověka v pracovním systému se zřetelem na jeho senzorickou, mentální, pohybovou a energetickou kapacitu (souhrnně vyjádřeno - výkonovou kapacitou). V technické praxi se týkají řešení pracovního prostoru a prostředí, pracoviště, pracovního zařízení - strojů a pracovního procesu. Komplexní ergonomické kritérium je možné členit na dílčí ergonomická kritéria antropologická, fyziologická, psychofyziologická, psychologická a hygienická, přičemž hranice mezi nimi nejsou a patrně ani nebudou ostře vymezena.

Ergonomická kritéria musí být konkrétní, musí odpovídat sledovaným cílům a musí umožňovat hodnocení jevů s ohledem na požadovanou důležitost.

K ergonomickým kritériím se přičleňují měřitelné veličiny, tj. parametry, které jsou kvantitativními hodnotami ergonomických kritérií a charakterizují podstatné vlastnosti jevu (např. při hodnocení strojních zařízení, náročnosti práce aj.) tak, aby sloužily k odlišení jejich různých úrovní mezi sebou nebo stanovení jejich maximálních, minimálních nebo průměrných, případně jinak požadovaných hodnot (rozměrových, časových, výkonových aj.).

Ergonomická kritéria a parametry jsou všeobecně považovány za nedílnou součást projektování a hodnocení výrobků, přesto neexistuje dosud jednota v jejich používání.

Ergonomická kriteria jsou neoddělitelnou součástí hledisek pro hodnocení strojů, technických prostředků a výrobků. V pracovní činnosti člověka dochází převážně k současné aktivaci funkcí a pochodů tělesných (pohybových), smyslových i mentálních, jež nelze od sebe oddělit. Proto je žádoucí odvozovat soustavu ergonomických kriterií z těch znaků pracovního systému, jež negativně či pozitivně ovlivňuji zdraví člověka. Tato kriteria by tedy neměla mít pouze funkci represivní (tj. zabránit poškození zdraví), ale též pozitivní, tj. přispívat k udržení zdraví, k prodloužení produktivního věku a k rozvoji schopností a dovedností. Je možno vydělit následující ergonomická kriteria:

  • Pracovní místo (pracoviště) - možnosti snadného přístupu a opuštěni, základní pracovní poloha, umístěni hlavní manipulační roviny (prostoru), pohybový prostor pro horní a dolní končetiny.
  • Pracovní předmět a části stroje ručně obsluhované — hmotnost, tvar, frekvence pohybů při manipulaci.
  • Zdroje informací přímých i zprostředkovaných (sdělovače) - viditelnost, rozlišitelnost, vhodnost typů sdélovačů (zrakových i sluchových, případně dotykových).
  • Ovládače - vhodnost typů, rozlišitelnost, šila, odpor, zdvih, tvar úchopových částí, povrchová teplota.
  • Vztahy mezi sdělovací a ovládači - celkové uspořádání se zřetelem na význam, frekvenci užívání, souslednost pohybů.
  • Povrch a tvarování - teplota stěn a ploch, barevná úprava, tvarování z hlediska funkčního a estetického.
  • Vybavenost - nástroje, pomůcky, mechanizace fyzicky namáhavých úkonů.
  • Pracovní operace spojené se zásobováním stroje a odebíráním výstupů (složitost, namáhavost, proměnlivost úkonů).
  • Pracovní operace spojené s přípravou, spouštěním a zastavováním stroje (složitost, namáhavost).
  • Kontrola chodu stroje (počet sledovaných parametrů, rychlost, složitost a frekvence zásahů)
  • Pracovní postupy - možnost volby postupů, řešení situací (samostatnost a složitost v rozhodování).
  • Zdroje zátěžových situací - monotonie, jednotvárnost, útlum, únava, překročení kapacity smyslů a mentálních funkcí, deprivace (izolace) apod.
  • Zdroje zdravotního poškození - rizika pracovních úrazů (mechanické, energetické nebo jiné příčiny, hluk, ultrazvuk, vibrace, mikroklima, pracovní ovzduší, různé druhy záření atd., kdy zdrojem je příslušný stroj).

[1]

Reference

  1. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.



Ergonomická kritéria - (Diskuse k heslu)
Anglicky:
Ergonomics criteria