Psychologie práce

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
  1. Odvětví psychologie, jež se zabývá studiem zákonitostí, kterými lidská psychika řídí pracovní činnosti a je jimi zpětně ovlivňována.[1]
  2. Aplikované odvětví psychologie, jejímž předmětem studia jsou psychické funkce a vlastnosti člověka, jež jsou podmínkou jeho pracovní činnosti a ovlivňují tak jeho výkonnosti osobnost. K základním psychickým složkám, jež se promítají v pracovní činnosti patří schopnosti (úroveň představivosti, paměti, myšlení,..), dovednosti a návyky (rukodělné a mentální), motivace, postoje, aspirace (náročnost úkolů) a psychické stavy.

Cílem psychologie práce je na základě analýzy vztahů mezi objektivními determinantami práce (druh pracovní činnosti, pracovních prostředků, způsob organizace práce atd.) a psychickou vybaveností člověka vytvářet, resp. přetvářet pracovní podmínky tak, aby docházelo k optimální aktivaci psychických funkcí, k jejich dalšímu rozvíjení a seberealizaci osobnosti. V systémově pojaté ergonomii se psychologická problematika týká především příčin vzniku nepřiměřené psychické zátěže.[2]

Reference

  1. Terminologický slovník BOZP, VÚBP Praha 1972
  2. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.


Psychologie práce - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Work psychology Arbeitspsychologie (e) Psychologie du travail (f)