Uspokojení z práce

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Spokojenost s prací je jednou z nejvíce zkoumaných proměnných v oblasti psychologie na pracovišti a je spojována s řadou psychosociálních otázek od vedení po návrh zaměstnání.

Definice pracovní spokojenosti

  • Příjemný emoční stav vyplývající z hodnocení něčí práce jako dosažení nebo usnadnění dosažení hodnot práce.
  • Do jaké míry mají lidé rádi (uspokojení) nebo nelíbí (nespokojenost) své zaměstnání.

Většina definic obecně zahrnuje citový pocit, který má zaměstnanec vůči své práci. Mohlo by to být zaměstnání obecně nebo jejich postoje k jeho konkrétním aspektům, jako jsou: jejich kolegové, mzda nebo pracovní podmínky. Úroveň spokojenosti s prací může navíc určovat rozsah, v jakém pracovní výsledky splňují nebo překračují očekávání.

Teorie spokojenosti s prací

Teorie spokojenosti s prací se silně překrývají s teoriemi vysvětlujícími lidskou motivaci. Mezi nejběžnější a nejvýznamnější teorie v této oblasti patří:

  • Maslowova teorie hierarchie potřeb,
  • Herzbergova teorie teorie motivátor-hygiena,
  • model pracovních charakteristik a
  • dispoziční přístup.


[[stk:Anal%FDza faktor%F9]]
Uspokojení z práce - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Job satisfaction Arbeitszufriedenheit Satisfaction au travail