Sluch

Vyšetřováním funkce sluchu a poruchami sluchové funkce se zabývá lékařský obor audiologie. Snížení sluchu může být zpočátku skryté (latentní), kdy člověk si poruchu neuvědomuje. Teprve výraznější porucha sluchu se objeví za zhoršených podmínek slyšitelnosti (horší srozumitelnosti řeči). Sluchový analyzátor tvoří:

1. vnější ucho, tj. boltec a vnější zvukovod.
2. střední ucho, tj. středoušní dutina, která obsahuje tři kůstky:
   1. kladívko, kovadlinku a třmínek.

Tyto tři kůstky přenášejí pohyb bubínku na okénko vnitřního ucha. Eustachova trubice spojuje dutinu nosohltanu s dutinou středoušní (ventilační funkce).

1. vnitřní ucho ‚ zde je sídlo sluchových buněk - Cortiho orgánu.
2. sluchový nerv a sluchové centrum v mozkové kůře.

Typy sluchových vad:

• Vada převodní, tj. vada lokalizovaná v převodním ústrojí sluchového systému (počínaje zevním zvukovodem až k oválnému okénku středního ucha), která se vyznačuje obvykle po- poklesem slyšitelnosti v celém frekvenčním spektru. Příčiny poruchy funkce sluchu jsou např. perforace bubínku, středoušní záněty, záněty Eustachovy trubice, otoskleróza.
• Vada percepční, pod kterou je zahrnována porucha činnosti vlasových buněk a dalších elementů vnitřního ucha, a porucha vláken sluchového nervu.

Může se projevit ohraničeným poklesem slyšitelnosti, a to výpadkem funkce ve vyšších frekvencích. Charakteristický pokles sluchu se projevuje ve stáří (tzv. presbyakusie). Z nadměrného působení hluku to vede k tzv. profesionální nedoslýchavosti.

• Vada centrální, s lokalizací poruch v centrálních etážích dráhy sluchové ho analyzátoru.

Tyto poruchy bývají obvykle hůře definovatelné, kde ke kvantitativnímu snížení sluchu se přidružují i poruchy kvalitativní, např. slovní hluchota, kdy člověk zvuk slova slyší, ale není schopen přiřadit slovu jeho význam.

Reference

Sluch - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Hearing	Gehör(s)	Audience(f)