Automatizace: Porovnání verzí
m (1 revision(s)) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | automatizace {{jazyky3|en=|de=|fr=| | + | Automatizace je '''proces zavádění technologií využívající samočinná zařízení bez obsluhy s aplikací poznatků teorie informací a automatů'''. |
+ | '''Automatem''' se rozumí programově řízený stroj, sestava strojů či jiné složité technické zařízení, které samočinně provádí sled operací podle předem připravených instrukcí uložených v paměti (viz [[algoritmus]]). | ||
+ | |||
+ | K popisu dějů (stavů, změn) a způsobů jejich transformace (přenosu), které probíhají v automatizovaném technickém systému jsou aplikovány poznatky informační a komunikační technologie, jejichž podstatou je transformace informací tak, aby odpovídaly „jazyku“ počítače. Nejvyšším stupněm zatím v praxi nejpoužívanějším jsou manipulační průmyslové roboty. Jde o automatizované systémy s logickými členy, vybavené různými senzory, které sledují a umožňují tak řídit technologický proces. Tím, že součástí řídicího systému automatu je počítač, který sleduje případné změny, porovnává údaje (parametry) a vybírá nejvýhodnější variantu postupu. | ||
+ | |||
+ | Společenským důsledkem automatizace je restrukturalizace profesí. Vznikají profese nové, jako jsou programátoři, analytici, systémový inženýři, operátoři, seřizovači numericky řízených strojů a další. Jejich profesní příprava se rozšiřuje o nové, netradiční oblasti jako je logika, matematika, programování atd. Pokud jde o změny obsahu práce na rozdíl od mechanizace, kdy pracovník má přímý styk s předmětem práce (sleduje zrakem jeho změny tvaru a jiné vlastnosti), v automatizované výrobě dostává informace převážně zprostředkovaně, různě kódované (různé typy sdělovačů, obrazovky, mnemoschémata). Práce člověka se stává více abstraktní, zvyšují se nároky na mentální procesy, na spolehlivost, odpovědnost. | ||
+ | |||
+ | Z ergonomického hlediska má automatizace jisté '''příznivé důsledky pro člověka'''. Je to především odstranění fyzicky namáhavých činností, monotónních pohybových úkonů a operací, snížení rizika pracovních úrazů, zlepšení pracovního prostředí v důsledku působení tradičních faktorů jako je hluk, vibrace, nebo nevhodné mikroklimatické podmínky a další. | ||
+ | |||
+ | '''Základní ergonomická kritéria pro hodnocení pracovních míst a pracovišť, která jsou dálkově řízena, musí zohledňovat:''' | ||
+ | * nároky na zrakové funkce související s častým sledováním obrazovek či složitých sdělovacích soustav; | ||
+ | * možný vznik psychosomatických onemocnění či jiných příznaků neuroticismu v důsledku pracovního přetížení (složitost řízení, náročné rozhodovací procesy, vědomí hmotné odpovědnosti, ohrožení života a zdraví osob, riziko havárií apod.); | ||
+ | * zdravotní potíže svalově-kosterního aparátu v důsledků trvalé pracovní polohy vsedě; | ||
+ | * způsob uspořádání pracovních míst a pracovišť, na nichž jsou soustavy různých typů panelů a dalších technologických zařízení; | ||
+ | * určení funkcí a způsobu kooperace (komunikace) mezi členy pracovní skupiny a jejich kompetence; | ||
+ | * směnová a noční práce v nepřetržitých provozech (nevhodná rotace a délka směn).<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | {{jazyky3|en=Automation|de=Automatisierung|fr=L´automation|}} | ||
[[Nadřazený termín::ergonomie| ]] | [[Nadřazený termín::ergonomie| ]] | ||
+ | [[Kategorie:Ergonomie]] | ||
+ | [[aip:3659]] | ||
+ | [[clav:automatizace]] | ||
+ | [[google:automatizace]] | ||
+ | [[cswiki:Automatizace]] | ||
+ | [[enwiki:Automation]] |
Aktuální verze z 27. 5. 2014, 12:29
Automatizace je proces zavádění technologií využívající samočinná zařízení bez obsluhy s aplikací poznatků teorie informací a automatů. Automatem se rozumí programově řízený stroj, sestava strojů či jiné složité technické zařízení, které samočinně provádí sled operací podle předem připravených instrukcí uložených v paměti (viz algoritmus).
K popisu dějů (stavů, změn) a způsobů jejich transformace (přenosu), které probíhají v automatizovaném technickém systému jsou aplikovány poznatky informační a komunikační technologie, jejichž podstatou je transformace informací tak, aby odpovídaly „jazyku“ počítače. Nejvyšším stupněm zatím v praxi nejpoužívanějším jsou manipulační průmyslové roboty. Jde o automatizované systémy s logickými členy, vybavené různými senzory, které sledují a umožňují tak řídit technologický proces. Tím, že součástí řídicího systému automatu je počítač, který sleduje případné změny, porovnává údaje (parametry) a vybírá nejvýhodnější variantu postupu.
Společenským důsledkem automatizace je restrukturalizace profesí. Vznikají profese nové, jako jsou programátoři, analytici, systémový inženýři, operátoři, seřizovači numericky řízených strojů a další. Jejich profesní příprava se rozšiřuje o nové, netradiční oblasti jako je logika, matematika, programování atd. Pokud jde o změny obsahu práce na rozdíl od mechanizace, kdy pracovník má přímý styk s předmětem práce (sleduje zrakem jeho změny tvaru a jiné vlastnosti), v automatizované výrobě dostává informace převážně zprostředkovaně, různě kódované (různé typy sdělovačů, obrazovky, mnemoschémata). Práce člověka se stává více abstraktní, zvyšují se nároky na mentální procesy, na spolehlivost, odpovědnost.
Z ergonomického hlediska má automatizace jisté příznivé důsledky pro člověka. Je to především odstranění fyzicky namáhavých činností, monotónních pohybových úkonů a operací, snížení rizika pracovních úrazů, zlepšení pracovního prostředí v důsledku působení tradičních faktorů jako je hluk, vibrace, nebo nevhodné mikroklimatické podmínky a další.
Základní ergonomická kritéria pro hodnocení pracovních míst a pracovišť, která jsou dálkově řízena, musí zohledňovat:
- nároky na zrakové funkce související s častým sledováním obrazovek či složitých sdělovacích soustav;
- možný vznik psychosomatických onemocnění či jiných příznaků neuroticismu v důsledku pracovního přetížení (složitost řízení, náročné rozhodovací procesy, vědomí hmotné odpovědnosti, ohrožení života a zdraví osob, riziko havárií apod.);
- zdravotní potíže svalově-kosterního aparátu v důsledků trvalé pracovní polohy vsedě;
- způsob uspořádání pracovních míst a pracovišť, na nichž jsou soustavy různých typů panelů a dalších technologických zařízení;
- určení funkcí a způsobu kooperace (komunikace) mezi členy pracovní skupiny a jejich kompetence;
- směnová a noční práce v nepřetržitých provozech (nevhodná rotace a délka směn).[1]
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
Automatizace - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Automation | Automatisierung | L´automation |