Těkavé organické látky: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: Těkavé organické látky (VOC – volatile organic compound) V průmyslu jsou tyto látky obvykle emitovány z výrobních technologií (např. při tepelném zpraco…) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Těkavé organické látky (VOC – | + | Těkavé organické látky (VOC – Volatile Organic Compound) |
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
benzínů, v laboratořích apod.), dále z plastických hmot obsažených ve vybavení pracovišť (např. z umělých podlahových krytin, nátěrů stěn, nábytku apod.) anebo jsou jejich zdroji [[fugitivní emise]]. | benzínů, v laboratořích apod.), dále z plastických hmot obsažených ve vybavení pracovišť (např. z umělých podlahových krytin, nátěrů stěn, nábytku apod.) anebo jsou jejich zdroji [[fugitivní emise]]. | ||
| − | Dá se říci, že neexistuje téměř žádné pracoviště, kde bychom se s VOC nesetkávali. Jejich toxikologické vlastnosti a mechanismus působení na člověka se navzájem liší. V pracovním prostředí ze skupiny těkavých organických látek můžeme nejčastěji nalézt jak aromatické organické látky (toluen, benzen, xylen, styren a etylbenzen), tak i alifatické uhlovodíky (viz poznámka). | + | Dá se říci, že neexistuje téměř žádné pracoviště, kde bychom se s VOC nesetkávali. Jejich toxikologické vlastnosti a mechanismus působení na člověka se navzájem liší. V pracovním prostředí ze skupiny těkavých organických látek můžeme nejčastěji nalézt jak aromatické organické látky (toluen, [[benzen]], xylen, styren a etylbenzen), tak i alifatické uhlovodíky (viz poznámka). |
| − | VOC mají neurotoxické účinky a způsobují s ohledem na složení a koncentraci jednotlivých látek v pracovním ovzduší specifické i nespecifické následky. Specifické následky lze připsat působení dané konkrétní látky a obvykle jsou na základě epidemiologických studií poměrně dobře poznány. Nespecifické následky jsou pak takové subjektivní zdravotní obtíže, které neodpovídají popsaným toxikologickým účinkům jednotlivých látek, ale jsou | + | VOC mají neurotoxické účinky a způsobují s ohledem na složení a koncentraci jednotlivých látek v pracovním ovzduší specifické i nespecifické následky. Specifické následky lze připsat působení dané konkrétní látky a obvykle jsou na základě epidemiologických studií poměrně dobře poznány. Nespecifické následky jsou pak takové subjektivní zdravotní obtíže, které neodpovídají popsaným toxikologickým účinkům jednotlivých látek, ale jsou způsobeny synergickým působením malých koncentrací směsi sloučenin. Jedná se nejčastěji o bolesti hlavy, poruchy koncentrace, poruchy motoriky, závrať, nauseu a zvracení.<ref>SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 ''Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály.'' Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.</ref> |
| − | způsobeny synergickým působením malých koncentrací směsi sloučenin. Jedná se nejčastěji o bolesti hlavy, poruchy koncentrace, poruchy motoriky, závrať, nauseu a zvracení.<ref>SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 ''Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály.'' Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.</ref> | ||
==POZNÁMKA== | ==POZNÁMKA== | ||
Může se jednat jak o jednoduché uhlovodíky kromě metanu (tj. alkany a alkeny), tak o deriváty uhlovodíků (alkoholy, aldehydy, ketony, estery, aminy, chlorované uhlovodíky - např. acetaldehyd, formaldehyd, akrolein, akrylamid, methanol, ethanol, aceton, chloroform, vinylchlorid, dichlormethan, dichlorethen, trichlorethen, tetrachlorethan apod.). | Může se jednat jak o jednoduché uhlovodíky kromě metanu (tj. alkany a alkeny), tak o deriváty uhlovodíků (alkoholy, aldehydy, ketony, estery, aminy, chlorované uhlovodíky - např. acetaldehyd, formaldehyd, akrolein, akrylamid, methanol, ethanol, aceton, chloroform, vinylchlorid, dichlormethan, dichlorethen, trichlorethen, tetrachlorethan apod.). | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 7. 2. 2018, 15:16
Těkavé organické látky (VOC – Volatile Organic Compound)
V průmyslu jsou tyto látky obvykle emitovány z výrobních technologií (např. při tepelném zpracování plastů a pryže, manipulaci s organickými rozpouštědly, odmašťovadly či barvami, při skladování a distribuci
benzínů, v laboratořích apod.), dále z plastických hmot obsažených ve vybavení pracovišť (např. z umělých podlahových krytin, nátěrů stěn, nábytku apod.) anebo jsou jejich zdroji fugitivní emise.
Dá se říci, že neexistuje téměř žádné pracoviště, kde bychom se s VOC nesetkávali. Jejich toxikologické vlastnosti a mechanismus působení na člověka se navzájem liší. V pracovním prostředí ze skupiny těkavých organických látek můžeme nejčastěji nalézt jak aromatické organické látky (toluen, benzen, xylen, styren a etylbenzen), tak i alifatické uhlovodíky (viz poznámka). VOC mají neurotoxické účinky a způsobují s ohledem na složení a koncentraci jednotlivých látek v pracovním ovzduší specifické i nespecifické následky. Specifické následky lze připsat působení dané konkrétní látky a obvykle jsou na základě epidemiologických studií poměrně dobře poznány. Nespecifické následky jsou pak takové subjektivní zdravotní obtíže, které neodpovídají popsaným toxikologickým účinkům jednotlivých látek, ale jsou způsobeny synergickým působením malých koncentrací směsi sloučenin. Jedná se nejčastěji o bolesti hlavy, poruchy koncentrace, poruchy motoriky, závrať, nauseu a zvracení.[1]
POZNÁMKA
Může se jednat jak o jednoduché uhlovodíky kromě metanu (tj. alkany a alkeny), tak o deriváty uhlovodíků (alkoholy, aldehydy, ketony, estery, aminy, chlorované uhlovodíky - např. acetaldehyd, formaldehyd, akrolein, akrylamid, methanol, ethanol, aceton, chloroform, vinylchlorid, dichlormethan, dichlorethen, trichlorethen, tetrachlorethan apod.).
Reference
- ↑ SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.
