Sluch: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Ucho.png|right|thumb|380px|Anatomie lidského ucha]] | [[Soubor:Ucho.png|right|thumb|380px|Anatomie lidského ucha]] | ||
− | + | Sluch je schopnost vnímat zvuky, která je společná všem vyšším živočichům, kteří jsou vybaveni speciálním smyslovým orgánem - uchem. | |
+ | |||
+ | Tento smyslový orgán je tvořen třemi základními částmi: '''''vnějším''''', '''''středním''''' a '''''vnitřním uchem'''''. | ||
Řádek 17: | Řádek 19: | ||
* '''''Střední ucho''''' | * '''''Střední ucho''''' | ||
− | Střední ucho je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky: '''kladívko''', '''kovadlinka''' a '''třmínek''', které přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, která uzavírají oválné předsíňové okénko a | + | Střední ucho je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky: '''kladívko''', '''kovadlinka''' a '''třmínek''', které přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, která uzavírají '''oválné předsíňové okénko''' a '''kulaté hlemýžďové okénko'''. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu membrány oválného předsíňového okénka. Nadměrné silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů (napínač bubínku a třmínkový sval). Jedná se o tzv. '''akustický reflex''', který zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek. Ze středního ucha do nosohltanu vyúsťuje '''Eustachova trubice''', která vyrovnává tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí a také pomáhá čistit středoušní dutinu. |
* '''''Vnitřní ucho''''' | * '''''Vnitřní ucho''''' | ||
− | + | Vnitřní ucho leží v kostěném labyrintu spánkové kosti, který je částečně kopírován blanitým labyrintem vyplněným kapalinou (tzv. '''Endolymfou'''). Kostěný labyrint se skládá ze tří polokruhovitých kanálků, vejčitého a kulovitého váčku a hlemýždě. | |
− | + | ||
+ | - '''Hlemýžď''' je stočená trubička naplněná Endolymfou. Vibrace oválného okénka (které odděluje střední a vnitřní ucho) rozvlní endolymfu, její vlnění rozechvěje krycí membránu '''Cortiho orgánu''', na níž jsou zachyceny vláskové buňky (receptory sluchu, sluchové buňky). Vláskové buňky vysílají signály o chvění krycí membrány Cortiho orgánu prostřednictvím sluchového nervu přímo do mozku, kde jsou vnímány jako zvuk. | ||
+ | |||
+ | - '''Rovnovážný''' (vestibulární, statokinetický) '''orgán''' slouží k detekci polohy a zrychlení. Skládá se z '''vejčitého a kulovitého váčku''', které detekují polohu a tří polokruhovitých kanálků (tj. zadní, přední a boční kanálek) detekujících zrychlení. Ve váčcích jsou dvě na sebe kolmé vrstvy vláskových buněk s vlásky zapuštěnými do rosolu, který obsahuje krystalky uhličitanu vápenatého. K vnímání zrychlení slouží vláskové buňky na začátku a na konci polokruhovitých kanálků, které vnímají změny v proudění endolymfy v kanálcích. Předrážděním tohoto orgánu vzniká [[Kinetóza|mořská nemoc]]. | ||
<ref>Ucho. In ''Wikipedia : the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-03-26]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Ucho></ref> | <ref>Ucho. In ''Wikipedia : the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-03-26]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Ucho></ref> | ||
+ | |||
Řádek 31: | Řádek 37: | ||
# Vyšetřováním funkce sluchu a poruchami sluchové funkce se zabývá lékařský obor [[audiologie]]. | # Vyšetřováním funkce sluchu a poruchami sluchové funkce se zabývá lékařský obor [[audiologie]]. | ||
− | # Výraznější [[ | + | # Výraznější [[Poruchy a vady sluchu|porucha sluchu]] se objeví za zhoršených podmínek slyšitelnosti (horší srozumitelnosti řeči). Zpočátku si člověk poruchu neuvědomuje, snížení sluchu je skryté (latentní). Částečné snížení sluchu je označováno jako nedoslýchavost. |
+ | # Člověk dokáže slyšet frekvence přibližně v rozmezí 20 Hz až 20 kHz. Někteří mladí lidé dokážou slyšet frekvence mírně nad 20 kHz, naopak s přibývajícím věkem se horní hranice snižuje. Běžný lidský hlas má frekvenci zhruba od 200 Hz do 800 Hz.<ref>Sluch. In ''Wikipedia : the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-03-27]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Sluch></ref> | ||
+ | # Díky tomu, že člověk má uši po stranách hlavy, umožňuje sluch orientaci v prostoru, nicméně podstatně hůře než zrak. | ||
Aktuální verze z 27. 3. 2018, 14:29
Sluch je schopnost vnímat zvuky, která je společná všem vyšším živočichům, kteří jsou vybaveni speciálním smyslovým orgánem - uchem.
Tento smyslový orgán je tvořen třemi základními částmi: vnějším, středním a vnitřním uchem.
- Vnější ucho
Je tvořeno boltcem, vnějším zvukovodem a bubínkem.
- Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce ale nemá vliv na sluch.
- Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm. Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
- Bubínek se nachází na konci zvukovodu, je to hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
- Střední ucho
Střední ucho je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky: kladívko, kovadlinka a třmínek, které přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, která uzavírají oválné předsíňové okénko a kulaté hlemýžďové okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu membrány oválného předsíňového okénka. Nadměrné silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů (napínač bubínku a třmínkový sval). Jedná se o tzv. akustický reflex, který zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek. Ze středního ucha do nosohltanu vyúsťuje Eustachova trubice, která vyrovnává tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí a také pomáhá čistit středoušní dutinu.
- Vnitřní ucho
Vnitřní ucho leží v kostěném labyrintu spánkové kosti, který je částečně kopírován blanitým labyrintem vyplněným kapalinou (tzv. Endolymfou). Kostěný labyrint se skládá ze tří polokruhovitých kanálků, vejčitého a kulovitého váčku a hlemýždě.
- Hlemýžď je stočená trubička naplněná Endolymfou. Vibrace oválného okénka (které odděluje střední a vnitřní ucho) rozvlní endolymfu, její vlnění rozechvěje krycí membránu Cortiho orgánu, na níž jsou zachyceny vláskové buňky (receptory sluchu, sluchové buňky). Vláskové buňky vysílají signály o chvění krycí membrány Cortiho orgánu prostřednictvím sluchového nervu přímo do mozku, kde jsou vnímány jako zvuk.
- Rovnovážný (vestibulární, statokinetický) orgán slouží k detekci polohy a zrychlení. Skládá se z vejčitého a kulovitého váčku, které detekují polohu a tří polokruhovitých kanálků (tj. zadní, přední a boční kanálek) detekujících zrychlení. Ve váčcích jsou dvě na sebe kolmé vrstvy vláskových buněk s vlásky zapuštěnými do rosolu, který obsahuje krystalky uhličitanu vápenatého. K vnímání zrychlení slouží vláskové buňky na začátku a na konci polokruhovitých kanálků, které vnímají změny v proudění endolymfy v kanálcích. Předrážděním tohoto orgánu vzniká mořská nemoc.
POZNÁMKA
- Vyšetřováním funkce sluchu a poruchami sluchové funkce se zabývá lékařský obor audiologie.
- Výraznější porucha sluchu se objeví za zhoršených podmínek slyšitelnosti (horší srozumitelnosti řeči). Zpočátku si člověk poruchu neuvědomuje, snížení sluchu je skryté (latentní). Částečné snížení sluchu je označováno jako nedoslýchavost.
- Člověk dokáže slyšet frekvence přibližně v rozmezí 20 Hz až 20 kHz. Někteří mladí lidé dokážou slyšet frekvence mírně nad 20 kHz, naopak s přibývajícím věkem se horní hranice snižuje. Běžný lidský hlas má frekvenci zhruba od 200 Hz do 800 Hz.[2]
- Díky tomu, že člověk má uši po stranách hlavy, umožňuje sluch orientaci v prostoru, nicméně podstatně hůře než zrak.
Reference
- ↑ Ucho. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-03-26]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Ucho>
- ↑ Sluch. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-03-27]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Sluch>
Sluch - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Hearing | Gehör(s) | Audience(f) |