Nedoslýchavost: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: Nedostatek způsobený zhoršením sluchu, který dostačuje k tornu, aby ovlivnil schopnosti jednotlivce při činnostech každodenního života, obvykle označované jako…) |
|||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Nedostatek způsobený zhoršením sluchu, který dostačuje k | + | Nedostatek způsobený zhoršením [[sluch|sluchu]], který dostačuje k tomu, aby ovlivnil schopnosti jednotlivce při činnostech každodenního života, obvykle označované jako srozumitelnost konverzace řeči při nízkých hladinách [[hluk|hluku]] v pozadí. |
| − | |||
Mezní hranicí nedoslýchavosti je hladina prahu slyšení při jejímž překročení se předpokládá existence stupňů nedoslýchavosti (nebo hluchoty). | Mezní hranicí nedoslýchavosti je hladina prahu slyšení při jejímž překročení se předpokládá existence stupňů nedoslýchavosti (nebo hluchoty). | ||
| + | <ref>KRÁL, Miroslav. ''Ergonomický výkladový slovník''. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | ||
| + | |||
| + | Nedoslýchavost patří k nejčastějším onemocněním populace. | ||
| + | Při '''[[audiometrie|audiometrickém]] hodnocení''' se sluch považuje za normální, pokud na žádné frekvenci není sluchová ztráta větší než 20 dB. Je-li na některé frekvenci sluchový práh vyšší než 20 dB, jde o nedoslýchavost, a to bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje, či nikoliv. | ||
| + | [[Poruchy sluchu]] se dělí do dvou základních skupin – '''převodní''' (hypacusis conductiva) a '''nervové''' (hypacusis perceptiva). Dle místa poškození se nervová nedoslýchavost dále dělí na periferní a centrální . | ||
| + | |||
| + | '''Akutní nedoslýchavost''' je bez zjevné příčiny náhle vzniklá, většinou percepční jednostranná porucha sluchu až [[hluchota]]. Současně bývá provázena ušními šelesty (90 %) a/nebo pocity tlaku v uchu (50 %) a/nebo závratí (30 %) a/nebo diplacusí - dva zvuky (ozvěna) v 15 ti %. | ||
| + | Věk je významným rizikovým faktorem pro ztrátu sluchu. '''Sluchová ztráta narůstá se zvyšujícím se věkem, ve věkové kategorii 65 -74 let trpí poruchou sluchu 33 %, v kategorii 75 - 84 let 45 %. Nad 85 let trpí nedoslýchavostí 92 %.''' Sluchový práh u mužů je o něco horší než u žen, zvláště ve vyšších frekvencích. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ''ABC ergonomie''. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | ||
| − | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | [[Nadřazený termín:: | + | {{jazyky3|en=Hearing loss|de=Hörverlust|fr=Perte d'audition (f)|zdroj=}} |
| + | |||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Zdravotní způsobilost]] | ||
| + | [[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]] | ||
| + | |||
| + | [[Nadřazený termín::Poruchy a vady sluchu | ]] | ||
| + | [[Asociovaný termín::zdravotní způsobilost | ]] | ||
| + | [[Asociovaný termín::nemoc | ]] | ||
| + | [[Asociovaný termín::sluch| ]] | ||
| + | [[Asociovaný termín::hluchota| ]] | ||
| + | [[Asociovaný termín::OOPP pro ochranu sluchu | ]] | ||
| + | |||
| + | [[clav:Nedoslýchavost]] | ||
| + | [[aip:5681]] | ||
| + | [[cswiki:Hluchota]] | ||
| + | [[enwiki:Hearing loss]] | ||
| + | [[google:nedoslychavost]] | ||
Aktuální verze z 10. 12. 2018, 14:28
Nedostatek způsobený zhoršením sluchu, který dostačuje k tomu, aby ovlivnil schopnosti jednotlivce při činnostech každodenního života, obvykle označované jako srozumitelnost konverzace řeči při nízkých hladinách hluku v pozadí.
Mezní hranicí nedoslýchavosti je hladina prahu slyšení při jejímž překročení se předpokládá existence stupňů nedoslýchavosti (nebo hluchoty). [1]
Nedoslýchavost patří k nejčastějším onemocněním populace. Při audiometrickém hodnocení se sluch považuje za normální, pokud na žádné frekvenci není sluchová ztráta větší než 20 dB. Je-li na některé frekvenci sluchový práh vyšší než 20 dB, jde o nedoslýchavost, a to bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje, či nikoliv. Poruchy sluchu se dělí do dvou základních skupin – převodní (hypacusis conductiva) a nervové (hypacusis perceptiva). Dle místa poškození se nervová nedoslýchavost dále dělí na periferní a centrální .
Akutní nedoslýchavost je bez zjevné příčiny náhle vzniklá, většinou percepční jednostranná porucha sluchu až hluchota. Současně bývá provázena ušními šelesty (90 %) a/nebo pocity tlaku v uchu (50 %) a/nebo závratí (30 %) a/nebo diplacusí - dva zvuky (ozvěna) v 15 ti %. Věk je významným rizikovým faktorem pro ztrátu sluchu. Sluchová ztráta narůstá se zvyšujícím se věkem, ve věkové kategorii 65 -74 let trpí poruchou sluchu 33 %, v kategorii 75 - 84 let 45 %. Nad 85 let trpí nedoslýchavostí 92 %. Sluchový práh u mužů je o něco horší než u žen, zvláště ve vyšších frekvencích. [2]
Reference
| Nedoslýchavost - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Hearing loss | Hörverlust | Perte d'audition (f) |
