Aklimatizace na horko: Porovnání verzí
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledáváníŘádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Aklimatizace na horko je stav, který je výsledkem fyziologického procesu adaptace zvyšující toleranci jednotlivce na dané horké prostředí po dostatečnou dobu. Opakované vystavení horku vede postupně ke zvýšení schopnosti ztrácet teplo. Tento proces adaptace se jmenuje aklimatizace na vysokou teplotu. | + | Aklimatizace na horko je stav, který je výsledkem fyziologického procesu adaptace zvyšující toleranci jednotlivce na dané horké prostředí po dostatečnou dobu. Opakované vystavení horku vede postupně ke zvýšení schopnosti ztrácet [[teplo]]. Tento proces adaptace se jmenuje aklimatizace na vysokou teplotu. |
'''Kvalita aklimatizace na teplo závisí na:''' | '''Kvalita aklimatizace na teplo závisí na:''' | ||
* podmínkách pobytu v horku | * podmínkách pobytu v horku | ||
* délce pobytu v horku | * délce pobytu v horku | ||
− | * velikosti tělesné produkce tepla (intenzita pracovního zatížení) | + | * velikosti tělesné produkce tepla (intenzita [[pracovní zátěž|pracovního zatížení]]) |
− | Ve srovnání s jednotlivcem, který není aklimatizován na dané teplotní prostředí, vykazuje aklimatizovaný jedinec menší fyziologickou námahu při stejné tepelné zátěži. Cykly práce a odpočinku pro aklimatizované a neaklimatizované osoby jsou určovány na základě hodnot ukazatele WBGT (tj. ukazatele teploty mokrého a kulového teploměru) s ohledem na metabolické procesy.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | + | Ve srovnání s jednotlivcem, který není aklimatizován na dané teplotní prostředí, vykazuje aklimatizovaný jedinec menší fyziologickou námahu při stejné tepelné zátěži. Cykly práce a odpočinku pro aklimatizované a neaklimatizované osoby jsou určovány na základě hodnot ukazatele WBGT (tj. ukazatele teploty mokrého a [[kulový teploměr|kulového teploměru]]) s ohledem na metabolické procesy.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> |
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> |
Aktuální verze z 20. 1. 2016, 13:00
Aklimatizace na horko je stav, který je výsledkem fyziologického procesu adaptace zvyšující toleranci jednotlivce na dané horké prostředí po dostatečnou dobu. Opakované vystavení horku vede postupně ke zvýšení schopnosti ztrácet teplo. Tento proces adaptace se jmenuje aklimatizace na vysokou teplotu.
Kvalita aklimatizace na teplo závisí na:
- podmínkách pobytu v horku
- délce pobytu v horku
- velikosti tělesné produkce tepla (intenzita pracovního zatížení)
Ve srovnání s jednotlivcem, který není aklimatizován na dané teplotní prostředí, vykazuje aklimatizovaný jedinec menší fyziologickou námahu při stejné tepelné zátěži. Cykly práce a odpočinku pro aklimatizované a neaklimatizované osoby jsou určovány na základě hodnot ukazatele WBGT (tj. ukazatele teploty mokrého a kulového teploměru) s ohledem na metabolické procesy.[1]
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
Aklimatizace na horko - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Acclimatization | Akklimatisation | Acclimatation |