...vaše brána do světa bezpečnosti
Zátěž: Porovnání verzí
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledáváním (1 revision(s)) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | # Souhrn vnějších podmínek a požadavků v pracovním systému (vnější zátěž), který působí rušivě na fyziologický a psychický stav člověka. Jeho účinek na člověka (vnitřní reakce) se zřetelem na individuální vlastnosti a schopnosti určují stupeň pracovní námahy. | |
| + | # Souhrn vnějších podmínek a nároků v rámci pracovního systému (vnější napětí), které jsou rušivé pro fyziologický a psychologický stav člověka. | ||
| + | # Výsledek vzájemného působení dvou faktorů: | ||
| + | #* souboru vnějších podmínek a nároků, kladených na člověka, pro něž je typická nečekanost, neobvyklost nebo intenzita a trvání, | ||
| + | #* vlastností osobnosti člověka zvládat tyto nároky. Zátěž může být optimální, přiměřená, škodlivá. <ref>MUDr. Eva Hanáková</ref> | ||
| + | # Obecně lze každou pracovní (i jinou) činnost považovat za zátěž lidského organismu.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | ||
| + | ==POZNÁMKA== | ||
| + | # V pracovních systémech je nejčastější příčinou vzniku zátěže (smyslové, psychické, fyzické) nesoulad mezi výkonovou kapacitou (připraveností, způsobilostí, zdatností atd.) a požadavky a nároky úkolu (činnosti). | ||
| + | # '''Zátěž můžeme chápat ve významu:''' | ||
| + | #* jako subjektivní pocit - (prožívání), který se objevuje v mimořádných situacích (stav napětí, nasycenosti, nesou ladu mezi vnitřní situací organismu a vnějšími podmínkami; | ||
| + | #* jako objektivní změny organismu - např. ve vegetativních funkcích, tj. zvýšená srdeční frekvence, dechová frekvence, tělesná teplota, změny v humorálních mechanismech atd.; | ||
| + | #* jako vnější podmínky - tj.jako příčiny, jež vyvolávají jak psychické, tak somatické odchylky organismu. | ||
| + | # Vnější zátěž (stresor) - viz ČSN EN 6 14-1. | ||
| + | |||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
| + | [[Kategorie:Ergonomie]] | ||
| + | [[Kategorie:Sociální aspekty]] | ||
| + | |||
| + | {{jazyky3|en=Stress|de=Belastung (e)|fr=Ballast|zdroj=MUDr. Eva Hanáková}} | ||
Aktuální verze z 19. 5. 2010, 08:19
- Souhrn vnějších podmínek a požadavků v pracovním systému (vnější zátěž), který působí rušivě na fyziologický a psychický stav člověka. Jeho účinek na člověka (vnitřní reakce) se zřetelem na individuální vlastnosti a schopnosti určují stupeň pracovní námahy.
- Souhrn vnějších podmínek a nároků v rámci pracovního systému (vnější napětí), které jsou rušivé pro fyziologický a psychologický stav člověka.
- Výsledek vzájemného působení dvou faktorů:
- souboru vnějších podmínek a nároků, kladených na člověka, pro něž je typická nečekanost, neobvyklost nebo intenzita a trvání,
- vlastností osobnosti člověka zvládat tyto nároky. Zátěž může být optimální, přiměřená, škodlivá. [1]
- Obecně lze každou pracovní (i jinou) činnost považovat za zátěž lidského organismu.[2]
POZNÁMKA
- V pracovních systémech je nejčastější příčinou vzniku zátěže (smyslové, psychické, fyzické) nesoulad mezi výkonovou kapacitou (připraveností, způsobilostí, zdatností atd.) a požadavky a nároky úkolu (činnosti).
- Zátěž můžeme chápat ve významu:
- jako subjektivní pocit - (prožívání), který se objevuje v mimořádných situacích (stav napětí, nasycenosti, nesou ladu mezi vnitřní situací organismu a vnějšími podmínkami;
- jako objektivní změny organismu - např. ve vegetativních funkcích, tj. zvýšená srdeční frekvence, dechová frekvence, tělesná teplota, změny v humorálních mechanismech atd.;
- jako vnější podmínky - tj.jako příčiny, jež vyvolávají jak psychické, tak somatické odchylky organismu.
- Vnější zátěž (stresor) - viz ČSN EN 6 14-1.
Reference
| Zátěž - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Stress | Belastung (e) | Ballast |
