Psychosociální rizika

Definice zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO), která je k dispozici již od roku 1946, zní: „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoli jen nepřítomnost nemoci nebo vady.“ Odkazuje se tak na fakt, že se jedná o pozitivní vnímání všech tří aspektů jednotlivce tj. jak fyzické, psychické, tak i sociální oblasti, jako jsou naplňující mezilidské vztahy. Problematika psychosociálních rizik úzce souvisí s povinnostmi zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovených zákoníkem práce, protože oblast BOZP zahrnuje nejen ochranu fyzického zdraví zaměstnanců, ale jejich zdraví psychického, včetně prevence stresu na pracovišti. Lze se také opírat o vyhlášku č. 432/2003 Sb. o zařazování prací do kategorií, kde v rámci rizika psychické zátěže lze hodnotit práci ve vnuceném tempu, práci spojenou s monotonií (jak pohybovou, tak úkolovou) a práci ve třísměnném a nepřetržitém provozu. Dále je zde návaznost na některé evropské dokumenty, např. jde o Směrnici Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci nebo o Rámcovou dohodu o stresu spojeným s prací uzavřenou mezi sociálními partnery na evropské úrovni v roce 2004.

Psychosociální rizika související s prací mohou být zdrojem pracovního stresu stejně jako jiné faktory pracovní zátěže. Souvisejí zejména s organizací práce a pracovní náplní, vztahy na pracovišti i mimo pracoviště. Společnou charakteristikou psychosociálních rizik na pracovišti je to, že se dají do značné míry ovlivnit k lepšímu. Příjemné pracovní prostředí spolupráce a důvěry pak v podnicích přispívá ke zdraví a spokojenosti zaměstnanců.

Podle Evropské agentury pro BOZP (EU-OSHA) vyplývají psychosociální rizika ze špatné struktury, organizace a řízení práce a ze špatného společenského kontextu a mohou mít nepříznivé psychické, tělesné a sociální následky, jakými je například stres při práci, vyhoření nebo deprese. Zde je několik příkladů pracovních podmínek způsobujících psychosociální rizika:

• nadměrné pracovní zatížení,
• rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezené úlohy,
• nedostatečné zapojení do přijímání rozhodnutí, která mají na pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na způsob výkonu dané práce,
• špatně řízené organizační změny, nejistota zaměstnání,
• neefektivní komunikace, nedostatečná podpora ze strany vedení nebo kolegů,
• psychické a sexuální obtěžování, násilí třetích stran.

Psychosociální rizika můžeme rozčlenit do 10 oblastí dle vzoru dokumentu zpracovaného Světovou zdravotnickou organizací – „Guidance on the European Framework for Psychosocial risk management – WHO 2008“:

• charakter práce,
• pracovní zátěž, pracovní tempo,
• rozvržení práce,
• rozhodování o práci,
• pracovní prostředí a vybavení,
• firemní kultura,
• mezilidské vztahy na pracovišti,
• role v organizaci,
• kariérní postup,
• sladění práce a soukromí.

Psychosociální rizika jsou jednou z priorit Evropské komise v rámci Evropské strategie BOZP pro roky 2021–2027. V Evropské unii dochází v posledním období k nárůstu psychosociálních rizik, polovina pracovníků v EU uvádí, že stres je na jejich pracovišti běžný a stres také je také důvodem téměř poloviny všech neodpracovaných pracovních dní. Téměř 80 % vedoucích pracovníků je znepokojeno stresem z povolání. Mezi důvody nárůstu psychosociálních rizik patří pokračující digitalizace, které mění povahu a tempo práce, pracovní přetížení a časový tlak, rozšíření práce na dálku a související stírání hranic mezi pracovním a osobním životem nebo nároky na permanentní dostupnost.

Externí odkazy

Guidance on the European Framework for Psychosocial risk management – WHO 2008 - https://www.who.int/occupational_health/publications/PRIMA-EF%20Guidance_9.pdf?ua=1

Psychosociální rizika - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Psychosocial risks	Psychosoziale Risiken	Risques psychosociaux