Psychosociální rizika: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | Definice zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO), která je k dispozici již od roku 1946, zní: „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoli jen nepřítomnost nemoci nebo vady.“<ref>''Health and Well-being'' [online]. Světová zdravotnická organizace [cit. 2022-15-09]. Dostupný z: https://www.who.int/data/gho/data/major-themes/health-and-well-being</ref> Odkazuje se tak na fakt, že se jedná o pozitivní vnímání všech tří aspektů jednotlivce tj. jak fyzické, psychické, tak i sociální oblasti, jako jsou naplňující mezilidské vztahy. Problematika psychosociálních rizik úzce souvisí s povinnostmi zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovených zákoníkem práce, protože oblast BOZP zahrnuje nejen ochranu fyzického zdraví zaměstnanců, ale jejich zdraví psychického, včetně prevence stresu na pracovišti. Lze se také opírat o vyhlášku č. 432/2003 Sb. o zařazování prací do kategorií, kde v rámci rizika psychické zátěže lze hodnotit práci ve vnuceném tempu, práci spojenou s monotonií (jak pohybovou, tak úkolovou) a práci ve třísměnném a nepřetržitém provozu. Dále je zde návaznost na některé evropské dokumenty, např. jde o Směrnici Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci nebo o Rámcovou dohodu o stresu spojeným s prací uzavřenou mezi sociálními partnery na evropské úrovni v roce 2004. | |
| − | Psychosociální rizika vyplývají ze špatné struktury, organizace a řízení práce a ze špatného společenského kontextu a mohou mít nepříznivé psychické, tělesné a sociální následky, jakými je například stres při práci, vyhoření nebo deprese. Zde je několik příkladů pracovních podmínek způsobujících psychosociální rizika: | + | Psychosociální rizika související s prací mohou být zdrojem pracovního stresu stejně jako jiné faktory pracovní zátěže. Souvisejí zejména s organizací práce a pracovní náplní, vztahy na pracovišti i mimo pracoviště. Společnou charakteristikou psychosociálních rizik na pracovišti je to, že se dají do značné míry ovlivnit k lepšímu. Příjemné pracovní prostředí spolupráce a důvěry pak v podnicích přispívá ke zdraví a spokojenosti zaměstnanců.<ref> Psychologické faktory. ''Znalostní systém prevence rizik v BOZP'' [online]. VÚBP, c2016-2019 [cit. 2019-03-11].Dostupný z: https://zsbozp.vubp.cz/pracovni-prostredi/rizikove-faktory/psychologicke-faktory/233-psychosocialni-rizika.</ref> |
| + | |||
| + | Podle Evropské agentury pro BOZP (EU-OSHA) vyplývají psychosociální rizika ze špatné struktury, organizace a řízení práce a ze špatného společenského kontextu a mohou mít nepříznivé psychické, tělesné a sociální následky, jakými je například stres při práci, vyhoření nebo deprese. Zde je několik příkladů pracovních podmínek způsobujících psychosociální rizika: | ||
*nadměrné pracovní zatížení, | *nadměrné pracovní zatížení, | ||
*rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezené úlohy, | *rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezené úlohy, | ||
| Řádek 20: | Řádek 22: | ||
*kariérní postup, | *kariérní postup, | ||
*sladění práce a soukromí. | *sladění práce a soukromí. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''Psychosociální rizika jsou jednou z priorit Evropské komise''' v rámci Evropské strategie BOZP pro roky 2021–2027. V Evropské unii dochází v posledním období k nárůstu psychosociálních rizik, polovina pracovníků v EU uvádí, že stres je na jejich pracovišti běžný a stres také je také důvodem téměř poloviny všech neodpracovaných pracovních dní. Téměř 80 % vedoucích pracovníků je znepokojeno stresem z povolání. Mezi důvody nárůstu psychosociálních rizik patří pokračující digitalizace, které mění povahu a tempo práce, pracovní přetížení a časový tlak, rozšíření práce na dálku a související stírání hranic mezi pracovním a osobním životem nebo nároky na permanentní dostupnost.<ref>Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce. ''EUR-Lex'' [online]. COM/2021/323 final. Evropská komise, 28.6.2021 [cit. 2022-15-09]. Dostupný z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52021DC0323.</ref> | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
| + | == Externí odkazy == | ||
| + | Guidance on the European Framework for Psychosocial risk management – WHO 2008 - https://www.who.int/occupational_health/publications/PRIMA-EF%20Guidance_9.pdf?ua=1 | ||
{{jazyky3|en=Psychosocial risks|de=Psychosoziale Risiken|fr=Risques psychosociaux|zdroj=|}} | {{jazyky3|en=Psychosocial risks|de=Psychosoziale Risiken|fr=Risques psychosociaux|zdroj=|}} | ||
| − | |||
[[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]] | [[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]] | ||
| + | [[Nadřazený termín::Rizikové faktory| ]] | ||
| − | |||
[[Asociovaný termín::Stres| ]] | [[Asociovaný termín::Stres| ]] | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
[[clav:rizika psychosociální]] | [[clav:rizika psychosociální]] | ||
Aktuální verze z 23. 6. 2023, 10:41
Definice zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO), která je k dispozici již od roku 1946, zní: „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoli jen nepřítomnost nemoci nebo vady.“[1] Odkazuje se tak na fakt, že se jedná o pozitivní vnímání všech tří aspektů jednotlivce tj. jak fyzické, psychické, tak i sociální oblasti, jako jsou naplňující mezilidské vztahy. Problematika psychosociálních rizik úzce souvisí s povinnostmi zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovených zákoníkem práce, protože oblast BOZP zahrnuje nejen ochranu fyzického zdraví zaměstnanců, ale jejich zdraví psychického, včetně prevence stresu na pracovišti. Lze se také opírat o vyhlášku č. 432/2003 Sb. o zařazování prací do kategorií, kde v rámci rizika psychické zátěže lze hodnotit práci ve vnuceném tempu, práci spojenou s monotonií (jak pohybovou, tak úkolovou) a práci ve třísměnném a nepřetržitém provozu. Dále je zde návaznost na některé evropské dokumenty, např. jde o Směrnici Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci nebo o Rámcovou dohodu o stresu spojeným s prací uzavřenou mezi sociálními partnery na evropské úrovni v roce 2004.
Psychosociální rizika související s prací mohou být zdrojem pracovního stresu stejně jako jiné faktory pracovní zátěže. Souvisejí zejména s organizací práce a pracovní náplní, vztahy na pracovišti i mimo pracoviště. Společnou charakteristikou psychosociálních rizik na pracovišti je to, že se dají do značné míry ovlivnit k lepšímu. Příjemné pracovní prostředí spolupráce a důvěry pak v podnicích přispívá ke zdraví a spokojenosti zaměstnanců.[2]
Podle Evropské agentury pro BOZP (EU-OSHA) vyplývají psychosociální rizika ze špatné struktury, organizace a řízení práce a ze špatného společenského kontextu a mohou mít nepříznivé psychické, tělesné a sociální následky, jakými je například stres při práci, vyhoření nebo deprese. Zde je několik příkladů pracovních podmínek způsobujících psychosociální rizika:
- nadměrné pracovní zatížení,
- rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezené úlohy,
- nedostatečné zapojení do přijímání rozhodnutí, která mají na pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na způsob výkonu dané práce,
- špatně řízené organizační změny, nejistota zaměstnání,
- neefektivní komunikace, nedostatečná podpora ze strany vedení nebo kolegů,
- psychické a sexuální obtěžování, násilí třetích stran. [3]
Psychosociální rizika můžeme rozčlenit do 10 oblastí dle vzoru dokumentu zpracovaného Světovou zdravotnickou organizací – „Guidance on the European Framework for Psychosocial risk management – WHO 2008“:
- charakter práce,
- pracovní zátěž, pracovní tempo,
- rozvržení práce,
- rozhodování o práci,
- pracovní prostředí a vybavení,
- firemní kultura,
- mezilidské vztahy na pracovišti,
- role v organizaci,
- kariérní postup,
- sladění práce a soukromí.
Psychosociální rizika jsou jednou z priorit Evropské komise v rámci Evropské strategie BOZP pro roky 2021–2027. V Evropské unii dochází v posledním období k nárůstu psychosociálních rizik, polovina pracovníků v EU uvádí, že stres je na jejich pracovišti běžný a stres také je také důvodem téměř poloviny všech neodpracovaných pracovních dní. Téměř 80 % vedoucích pracovníků je znepokojeno stresem z povolání. Mezi důvody nárůstu psychosociálních rizik patří pokračující digitalizace, které mění povahu a tempo práce, pracovní přetížení a časový tlak, rozšíření práce na dálku a související stírání hranic mezi pracovním a osobním životem nebo nároky na permanentní dostupnost.[4]
Reference
- ↑ Health and Well-being [online]. Světová zdravotnická organizace [cit. 2022-15-09]. Dostupný z: https://www.who.int/data/gho/data/major-themes/health-and-well-being
- ↑ Psychologické faktory. Znalostní systém prevence rizik v BOZP [online]. VÚBP, c2016-2019 [cit. 2019-03-11].Dostupný z: https://zsbozp.vubp.cz/pracovni-prostredi/rizikove-faktory/psychologicke-faktory/233-psychosocialni-rizika.
- ↑ Psychosociální rizika a stres při práci [online]. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, c2019 [cit. 2019-03-11].Dostupný z: https://osha.europa.eu/cs/themes/psychosocial-risks-and-stress.
- ↑ Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce. EUR-Lex [online]. COM/2021/323 final. Evropská komise, 28.6.2021 [cit. 2022-15-09]. Dostupný z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52021DC0323.
Externí odkazy
Guidance on the European Framework for Psychosocial risk management – WHO 2008 - https://www.who.int/occupational_health/publications/PRIMA-EF%20Guidance_9.pdf?ua=1
| Psychosociální rizika - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Psychosocial risks | Psychosoziale Risiken | Risques psychosociaux |
