Automatizace: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
automatizace {{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}}
+
Automatizace je '''proces zavádění technologií využívající samočinná zařízení bez obsluhy s aplikací poznatků teorie informací a automatů'''.
 +
'''Automatem''' se rozumí programově řízený stroj, sestava strojů či jiné složité technické zařízení, které samočinně provádí sled operací podle předem připravených instrukcí uložených v paměti (viz [[algoritmus]]).
 +
 
 +
K popisu dějů (stavů, změn) a způsobů jejich transformace (přenosu), které probíhají v automatizovaném technickém systému jsou aplikovány poznatky informační a komunikační technologie, jejichž podstatou je transformace informací tak, aby odpovídaly „jazyku“ počítače. Nejvyšším stupněm zatím v praxi nejpoužívanějším jsou manipulační průmyslové roboty. Jde o automatizované systémy s logickými členy, vybavené různými senzory, které sledují a umožňují tak řídit technologický proces. Tím, že součástí řídicího systému automatu je počítač, který sleduje případné změny, porovnává údaje (parametry) a vybírá nejvýhodnější variantu postupu.
 +
 
 +
Společenským důsledkem automatizace je restrukturalizace profesí. Vznikají profese nové, jako jsou programátoři, analytici, systémový inženýři, operátoři, seřizovači numericky řízených strojů a další. Jejich profesní příprava se rozšiřuje o nové, netradiční oblasti jako je logika, matematika, programování atd. Pokud jde o změny obsahu práce na rozdíl od mechanizace, kdy pracovník má přímý styk s předmětem práce (sleduje zrakem jeho změny tvaru a jiné vlastnosti), v automatizované výrobě dostává informace převážně zprostředkovaně, různě kódované (různé typy sdělovačů, obrazovky, mnemoschémata). Práce člověka se stává více abstraktní, zvyšují se nároky na mentální procesy, na spolehlivost, odpovědnost.
 +
 
 +
Z ergonomického hlediska má automatizace jisté '''příznivé důsledky pro člověka'''. Je to především odstranění fyzicky namáhavých činností, monotónních pohybových úkonů a operací, snížení rizika pracovních úrazů, zlepšení pracovního prostředí v důsledku působení tradičních faktorů jako je hluk, vibrace, nebo nevhodné mikroklimatické podmínky a další.
 +
 
 +
'''Základní ergonomická kritéria pro hodnocení pracovních míst a pracovišť, která jsou dálkově řízena, musí zohledňovat:'''
 +
* nároky na zrakové funkce související s častým sledováním obrazovek či složitých sdělovacích soustav;
 +
* možný vznik psychosomatických onemocnění či jiných příznaků neuroticismu v důsledku pracovního přetížení (složitost řízení, náročné rozhodovací procesy,  vědomí hmotné odpovědnosti, ohrožení života a zdraví osob, riziko havárií apod.);
 +
* zdravotní potíže svalově-kosterního aparátu v důsledků trvalé pracovní polohy vsedě;
 +
* způsob uspořádání pracovních míst a pracovišť, na nichž jsou soustavy různých  typů panelů a dalších technologických zařízení;
 +
* určení funkcí a způsobu kooperace (komunikace) mezi členy pracovní skupiny a  jejich kompetence;
 +
* směnová a noční práce v nepřetržitých provozech (nevhodná rotace a délka směn).<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
 +
== Reference ==
 +
<references/>
 +
 
 +
 
 +
 
 +
{{jazyky3|en=Automation|de=Automatisierung|fr=Automation|}}
 
[[Nadřazený termín::ergonomie| ]]
 
[[Nadřazený termín::ergonomie| ]]
 
+
[[Kategorie:Ergonomie]]
 
[[aip:3659]]
 
[[aip:3659]]

Verze z 27. 5. 2014, 12:22

Automatizace je proces zavádění technologií využívající samočinná zařízení bez obsluhy s aplikací poznatků teorie informací a automatů. Automatem se rozumí programově řízený stroj, sestava strojů či jiné složité technické zařízení, které samočinně provádí sled operací podle předem připravených instrukcí uložených v paměti (viz algoritmus).

K popisu dějů (stavů, změn) a způsobů jejich transformace (přenosu), které probíhají v automatizovaném technickém systému jsou aplikovány poznatky informační a komunikační technologie, jejichž podstatou je transformace informací tak, aby odpovídaly „jazyku“ počítače. Nejvyšším stupněm zatím v praxi nejpoužívanějším jsou manipulační průmyslové roboty. Jde o automatizované systémy s logickými členy, vybavené různými senzory, které sledují a umožňují tak řídit technologický proces. Tím, že součástí řídicího systému automatu je počítač, který sleduje případné změny, porovnává údaje (parametry) a vybírá nejvýhodnější variantu postupu.

Společenským důsledkem automatizace je restrukturalizace profesí. Vznikají profese nové, jako jsou programátoři, analytici, systémový inženýři, operátoři, seřizovači numericky řízených strojů a další. Jejich profesní příprava se rozšiřuje o nové, netradiční oblasti jako je logika, matematika, programování atd. Pokud jde o změny obsahu práce na rozdíl od mechanizace, kdy pracovník má přímý styk s předmětem práce (sleduje zrakem jeho změny tvaru a jiné vlastnosti), v automatizované výrobě dostává informace převážně zprostředkovaně, různě kódované (různé typy sdělovačů, obrazovky, mnemoschémata). Práce člověka se stává více abstraktní, zvyšují se nároky na mentální procesy, na spolehlivost, odpovědnost.

Z ergonomického hlediska má automatizace jisté příznivé důsledky pro člověka. Je to především odstranění fyzicky namáhavých činností, monotónních pohybových úkonů a operací, snížení rizika pracovních úrazů, zlepšení pracovního prostředí v důsledku působení tradičních faktorů jako je hluk, vibrace, nebo nevhodné mikroklimatické podmínky a další.

Základní ergonomická kritéria pro hodnocení pracovních míst a pracovišť, která jsou dálkově řízena, musí zohledňovat:

  • nároky na zrakové funkce související s častým sledováním obrazovek či složitých sdělovacích soustav;
  • možný vznik psychosomatických onemocnění či jiných příznaků neuroticismu v důsledku pracovního přetížení (složitost řízení, náročné rozhodovací procesy, vědomí hmotné odpovědnosti, ohrožení života a zdraví osob, riziko havárií apod.);
  • zdravotní potíže svalově-kosterního aparátu v důsledků trvalé pracovní polohy vsedě;
  • způsob uspořádání pracovních míst a pracovišť, na nichž jsou soustavy různých typů panelů a dalších technologických zařízení;
  • určení funkcí a způsobu kooperace (komunikace) mezi členy pracovní skupiny a jejich kompetence;
  • směnová a noční práce v nepřetržitých provozech (nevhodná rotace a délka směn).[1]

Reference

  1. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.



Automatizace - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Automation Automatisierung Automation