Automatizace: Porovnání verzí
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
− | {{jazyky3|en=Automation|de=Automatisierung|fr= | + | {{jazyky3|en=Automation|de=Automatisierung|fr=L´automation|}} |
[[Nadřazený termín::ergonomie| ]] | [[Nadřazený termín::ergonomie| ]] | ||
[[Kategorie:Ergonomie]] | [[Kategorie:Ergonomie]] |
Aktuální verze z 27. 5. 2014, 12:29
Automatizace je proces zavádění technologií využívající samočinná zařízení bez obsluhy s aplikací poznatků teorie informací a automatů. Automatem se rozumí programově řízený stroj, sestava strojů či jiné složité technické zařízení, které samočinně provádí sled operací podle předem připravených instrukcí uložených v paměti (viz algoritmus).
K popisu dějů (stavů, změn) a způsobů jejich transformace (přenosu), které probíhají v automatizovaném technickém systému jsou aplikovány poznatky informační a komunikační technologie, jejichž podstatou je transformace informací tak, aby odpovídaly „jazyku“ počítače. Nejvyšším stupněm zatím v praxi nejpoužívanějším jsou manipulační průmyslové roboty. Jde o automatizované systémy s logickými členy, vybavené různými senzory, které sledují a umožňují tak řídit technologický proces. Tím, že součástí řídicího systému automatu je počítač, který sleduje případné změny, porovnává údaje (parametry) a vybírá nejvýhodnější variantu postupu.
Společenským důsledkem automatizace je restrukturalizace profesí. Vznikají profese nové, jako jsou programátoři, analytici, systémový inženýři, operátoři, seřizovači numericky řízených strojů a další. Jejich profesní příprava se rozšiřuje o nové, netradiční oblasti jako je logika, matematika, programování atd. Pokud jde o změny obsahu práce na rozdíl od mechanizace, kdy pracovník má přímý styk s předmětem práce (sleduje zrakem jeho změny tvaru a jiné vlastnosti), v automatizované výrobě dostává informace převážně zprostředkovaně, různě kódované (různé typy sdělovačů, obrazovky, mnemoschémata). Práce člověka se stává více abstraktní, zvyšují se nároky na mentální procesy, na spolehlivost, odpovědnost.
Z ergonomického hlediska má automatizace jisté příznivé důsledky pro člověka. Je to především odstranění fyzicky namáhavých činností, monotónních pohybových úkonů a operací, snížení rizika pracovních úrazů, zlepšení pracovního prostředí v důsledku působení tradičních faktorů jako je hluk, vibrace, nebo nevhodné mikroklimatické podmínky a další.
Základní ergonomická kritéria pro hodnocení pracovních míst a pracovišť, která jsou dálkově řízena, musí zohledňovat:
- nároky na zrakové funkce související s častým sledováním obrazovek či složitých sdělovacích soustav;
- možný vznik psychosomatických onemocnění či jiných příznaků neuroticismu v důsledku pracovního přetížení (složitost řízení, náročné rozhodovací procesy, vědomí hmotné odpovědnosti, ohrožení života a zdraví osob, riziko havárií apod.);
- zdravotní potíže svalově-kosterního aparátu v důsledků trvalé pracovní polohy vsedě;
- způsob uspořádání pracovních míst a pracovišť, na nichž jsou soustavy různých typů panelů a dalších technologických zařízení;
- určení funkcí a způsobu kooperace (komunikace) mezi členy pracovní skupiny a jejich kompetence;
- směnová a noční práce v nepřetržitých provozech (nevhodná rotace a délka směn).[1]
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
Automatizace - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Automation | Automatisierung | L´automation |