Ergonomie: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Řádek 30: Řádek 30:
 
[[google:Ergonomie]]
 
[[google:Ergonomie]]
 
[[nkp:Ergonomie]]
 
[[nkp:Ergonomie]]
[[stk:Ergonomie9]]
+
[[stk:Ergonomie]]
 
[[cvut:Ergonomie]]
 
[[cvut:Ergonomie]]
 
[[vutbr:Ergonomie]]
 
[[vutbr:Ergonomie]]
 
[[uk:Ergonomie]]
 
[[uk:Ergonomie]]
 
[[aip:2153]]
 
[[aip:2153]]

Verze z 30. 5. 2009, 13:09

Pojem ergonomie je převzat z anglického „ergonomics“, jež vznikl spojením řeckých slov ergon = práce, nomos = zákon.

  1. Mezioborová disciplina, jejímž cílem je dosáhnout přizpůsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem člověka.
  2. Interdisciplinární vědní obor, který integruje a využívá poznatky humanitních věd (zejména psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. vědy o řízení, kybernetiky, normování atd.).

Předmětem ergonomie je studium vztahů mezi člověkem, pracovním prostředkem a pracovním prostředí - „Systém člověk - stroj - prostředí“, též „Pracovní systém“ a aplikace poznatků tohoto studia uplatněním limitů výkonnosti člověka (mentální, senzorické, antropometrické, biomechanické) při projektování, konstruování strojů a technických zařízení, při inovačních a racionalizačních záměrech, při plánování technického rozvoje apod.

Cílem ergonomie je ochrana zdraví, vytvoření pracovního komfortu, optimalizace pracovní výkonnosti a využití tvůrčích schopností člověka[1].

POZNÁMKA

Setkáváme se s různými přístupy k definování ergonomie. Jedna skupina odborníků považuje ergonomii za interdisciplinární vědu, která má koordinovat spolupráci mezi oblastmi věd biologických, společenských a technických v úrovni vědeckého výzkumu, zatímco skupina druhá v ní vidí spíše disciplínu technologickou, která má uplatňovat poznatky vědeckých výzkumů v technické praxi.


Ergonomie, je jedna z nových, moderních vědních disciplín a její hlavní přínos spočívá v tom, že přichází se systémovým přístupem k řešení problematiky člověka ve výrobním (i nevýrobním) procesu. Vychází z poznatku, že celek složený z člověka, stroje a prostředí (tj. pojetí systémové) není pouhou skladbou, složením těchto elementů, ale že jejich seskupením a vytvořením vazeb mezi nimi (informační, energetické,..) se vytváří nová kvalita, nové celistvé uskupení (tzv. systém) se specifickými vlastnostmi a hodnotami. Systémový přístup spočívá v komplexním přístupu při aplikování účinných metod či technik při vyšetřování systémů ve vztahu k jejich okolí, při zkoumání jejich struktury (tj. prvků a vazeb), při hledání vhodných podmínek za nichž bude systém úspěšně plnit požadovanou funkci apod. Jde v podstatě o charakteristický přístup vyznačující se množinou vztahů mezi člověkem a jeho okolím, přičemž je zdůrazňován význam poznání spolupůsobení všech zúčastněných elementů (komponent) v systému na celkovou efektivitu těchto vztahů. Jedině systémový přístup umožňuje, abychom mohli řešit často protikladné požadavky pracovních podmínek a mohli optimalizovat pracovní výkon. Jde o nový pohled na analýzu nejslabších článků systému a podmínek výkonnosti člověka, stejně jako efektivnosti technických a organizačních opatření při rozmanitém spolupůsobení vlivů pracovního prostředí.

Reference

  1. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
Ergonomie - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Ergonomics Ergonomie (e) Ergonomie (f)