Metabolismus: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: Metabolismus, tj. '''látková přeměna''', je výsledkem fyzikálních a chemických dějů, kleré probíhají uvnitř organismu a jež jsou předpokladem k tvorbě l…) |
|||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Při hodnoceni tělesné namáhavosti práce je nutno rozložit energetický výdej brutto. tj. součet pracovního a bazálního metabolismu, a netto, tj. pracovní energetický | Při hodnoceni tělesné namáhavosti práce je nutno rozložit energetický výdej brutto. tj. součet pracovního a bazálního metabolismu, a netto, tj. pracovní energetický | ||
výdej. | výdej. | ||
+ | |||
'''Hodnoty bazálního metabolismu jsou závislé na pohlaví a věku.''' U třicetiletého muže je to 5,34 kJ min-1 (což je 89 W), u šedesátiletého 4.8 kJ min-1 (což je 80 | '''Hodnoty bazálního metabolismu jsou závislé na pohlaví a věku.''' U třicetiletého muže je to 5,34 kJ min-1 (což je 89 W), u šedesátiletého 4.8 kJ min-1 (což je 80 | ||
W). U žen ve stejném věku 4,14 kJ min-1 (69 W) a 4,08 kJ min-1 (68 W). | W). U žen ve stejném věku 4,14 kJ min-1 (69 W) a 4,08 kJ min-1 (68 W). | ||
Hodnoty bazálního metabolismu jsou závislé na velikosti povrchu těla. U žen je to 1,6 m2, u mužů 1,8 m2. | Hodnoty bazálního metabolismu jsou závislé na velikosti povrchu těla. U žen je to 1,6 m2, u mužů 1,8 m2. | ||
Pro praktické výpočty energetického výdeje lze použít standardních hodnot, tj. 44 W.m2 pro muže a 41 W.m2 pro ženy, tj. 4.7 kJ min-1, resp. 2,256 MJ za směnu u mužů, 3,9 kJ min-1 a 1,889 MJ za směnu u žen. | Pro praktické výpočty energetického výdeje lze použít standardních hodnot, tj. 44 W.m2 pro muže a 41 W.m2 pro ženy, tj. 4.7 kJ min-1, resp. 2,256 MJ za směnu u mužů, 3,9 kJ min-1 a 1,889 MJ za směnu u žen. | ||
− | Bazální metabolismus lze přibližně určit stanovením respiračního kvocientu (RQ), což je poměr mezi množstvím vydávaného C02 a spotřebovaného 02. | + | [Bazální metabolismus] lze přibližně určit stanovením respiračního kvocientu (RQ), což je poměr mezi množstvím vydávaného C02 a spotřebovaného 02. |
Výpočet tělesného povrchu určité osoby lze zjistit na normogramu, v němž se vychází z hmotnosti těla a tělesné výšky. | Výpočet tělesného povrchu určité osoby lze zjistit na normogramu, v němž se vychází z hmotnosti těla a tělesné výšky. | ||
Metabolismus je ovlivňován řadou faktorů. Je to především složení potravy. Zejména bílkoviny zvyšují metabolismus o 20 % až 40 % po 3-4 hodinách příjmu, smíšená strava o 10 % až 12 %, nejméně pak tuky. Dále je ovlivňován teplotou zevního prostředí (čím je teplota vyšší, tím je metabolismus nižší) a nejvíce je ovlivněn | Metabolismus je ovlivňován řadou faktorů. Je to především složení potravy. Zejména bílkoviny zvyšují metabolismus o 20 % až 40 % po 3-4 hodinách příjmu, smíšená strava o 10 % až 12 %, nejméně pak tuky. Dále je ovlivňován teplotou zevního prostředí (čím je teplota vyšší, tím je metabolismus nižší) a nejvíce je ovlivněn | ||
svalovou činností. | svalovou činností. | ||
+ | |||
'''Metody hodnoceni tělesné namáhavosti práce:''' | '''Metody hodnoceni tělesné namáhavosti práce:''' | ||
* nepřímá kalorimetrie - je založena na poznatku, že množství spotřebovaného kyslíku O2 a vydechovaného oxidu uhličitého CO2 je úměrné vytvářené energii | * nepřímá kalorimetrie - je založena na poznatku, že množství spotřebovaného kyslíku O2 a vydechovaného oxidu uhličitého CO2 je úměrné vytvářené energii | ||
Řádek 16: | Řádek 18: | ||
* odhad energetického výdeje a tím namáhavosti práce pomocí tabulek je nejjednodušší, avšak méně přesnou metodou. Energetický výdej se zjistí součtem hodnot bazálního metabolismu pro pracovní polohu, pro druh práce a při manipulaci s břemeny v závislosti na hmotnosti a počtu zdvihů za minutu. | * odhad energetického výdeje a tím namáhavosti práce pomocí tabulek je nejjednodušší, avšak méně přesnou metodou. Energetický výdej se zjistí součtem hodnot bazálního metabolismu pro pracovní polohu, pro druh práce a při manipulaci s břemeny v závislosti na hmotnosti a počtu zdvihů za minutu. | ||
V tabulce 1 se uvádí pět tříd metabolizmu: klidový, nízký, střední, vysoký a velmi vysoký. Ke každé třídě je uveden průměr a rozsah hodnot metabolizmu (ve wattech na čtvereční metr /W.m-2/) a také příklady. U těchto činností se předpokládají krátké přestávky a odpočinek. | V tabulce 1 se uvádí pět tříd metabolizmu: klidový, nízký, střední, vysoký a velmi vysoký. Ke každé třídě je uveden průměr a rozsah hodnot metabolizmu (ve wattech na čtvereční metr /W.m-2/) a také příklady. U těchto činností se předpokládají krátké přestávky a odpočinek. | ||
+ | |||
+ | Tabulka č. 1 Klasifikace metabolizmu (ve W.m-2) podle kategorií | ||
+ | [[Soubor:Metabolismus1.jpg]] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | V normě ČSN EN ISO 8996 jsou uváděny metody pro určování metabolizmu podle koncepce ČSN EN 15265. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | '''METABOLIZMUS - ODHADY PRO RŮZNÉ DRUHY ČINNOSTÍ''' | ||
+ | |||
+ | Metabolizmus pro různé druhy činností - tabulkově uváděné hodnoty vychází z měření provedených v minulosti v mnoha různých laboratoří. Odhad může být zatížen vysokým rizikem chyby. | ||
+ | Tabulka č.2 - tabulka pro vybrané druhy činnosti | ||
+ | [[Soubor:Metabolismus2.jpg]] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | '''METABOLIZMUS PRO SEDÍCÍ SUBJEKT JAKO FUNKCE INTENZITY PRÁCE A PŘÍSLUŠNÉ ČÁSTI TĚLA''' | ||
+ | |||
+ | Metabolizmus pro sedící při práci - Tabulka 1 udává střední hodnoty a rozsahy metabolizmů pro standardní sedící osobu, jako funkci zapojené části těla a pracovní zátěže. Tabulka 2 uvádí opravy, které se mají přidat, je-li poloha těla jiná než v sedě. | ||
+ | Tabulka č. 3 Práce vsedě pro tři tělesné zátěže - hodnoty ve W.m-2 | ||
+ | [[Soubor:Metabolismus3.jpg]] | ||
+ | |||
<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | ||
== Reference == | == Reference == |
Verze z 13. 5. 2015, 14:12
Metabolismus, tj. látková přeměna, je výsledkem fyzikálních a chemických dějů, kleré probíhají uvnitř organismu a jež jsou předpokladem k tvorbě látek nezbytných pro život a činnost člověka. Metabolismus živin vytváří energii pro fyzickou práci, přičemž část energie vzniká v podobě tepla. Při stálé tělesné teplotě odpovídá produkce tepla energetickému metabolismu, tj. bazálnímu metabolismu, který slouží k udržení funkce tělesných orgánů. Při hodnoceni tělesné namáhavosti práce je nutno rozložit energetický výdej brutto. tj. součet pracovního a bazálního metabolismu, a netto, tj. pracovní energetický výdej.
Hodnoty bazálního metabolismu jsou závislé na pohlaví a věku. U třicetiletého muže je to 5,34 kJ min-1 (což je 89 W), u šedesátiletého 4.8 kJ min-1 (což je 80 W). U žen ve stejném věku 4,14 kJ min-1 (69 W) a 4,08 kJ min-1 (68 W). Hodnoty bazálního metabolismu jsou závislé na velikosti povrchu těla. U žen je to 1,6 m2, u mužů 1,8 m2. Pro praktické výpočty energetického výdeje lze použít standardních hodnot, tj. 44 W.m2 pro muže a 41 W.m2 pro ženy, tj. 4.7 kJ min-1, resp. 2,256 MJ za směnu u mužů, 3,9 kJ min-1 a 1,889 MJ za směnu u žen. [Bazální metabolismus] lze přibližně určit stanovením respiračního kvocientu (RQ), což je poměr mezi množstvím vydávaného C02 a spotřebovaného 02. Výpočet tělesného povrchu určité osoby lze zjistit na normogramu, v němž se vychází z hmotnosti těla a tělesné výšky. Metabolismus je ovlivňován řadou faktorů. Je to především složení potravy. Zejména bílkoviny zvyšují metabolismus o 20 % až 40 % po 3-4 hodinách příjmu, smíšená strava o 10 % až 12 %, nejméně pak tuky. Dále je ovlivňován teplotou zevního prostředí (čím je teplota vyšší, tím je metabolismus nižší) a nejvíce je ovlivněn svalovou činností.
Metody hodnoceni tělesné namáhavosti práce:
- nepřímá kalorimetrie - je založena na poznatku, že množství spotřebovaného kyslíku O2 a vydechovaného oxidu uhličitého CO2 je úměrné vytvářené energii
- ventilometrie - je založena na poznatku, že mezi ventilací plic a spotřebou kyslíku je úzký vztah. Je vhodná pro hodnocení práce převážně dynamické, kdy jsou aktivovány velké svalové skupiny horních i dolních končetin a trupu.
- měření tepové frekvence - vychází z poznatku, že krevní oběh se při práci přizpůsobuje změněným metabolickým potřebám organismu. S intenzitou metabolismu významně koreluje minutový objem srdeční, tj. množství krve vypuzené srdcem za 1 minutu.
- odhad energetického výdeje a tím namáhavosti práce pomocí tabulek je nejjednodušší, avšak méně přesnou metodou. Energetický výdej se zjistí součtem hodnot bazálního metabolismu pro pracovní polohu, pro druh práce a při manipulaci s břemeny v závislosti na hmotnosti a počtu zdvihů za minutu.
V tabulce 1 se uvádí pět tříd metabolizmu: klidový, nízký, střední, vysoký a velmi vysoký. Ke každé třídě je uveden průměr a rozsah hodnot metabolizmu (ve wattech na čtvereční metr /W.m-2/) a také příklady. U těchto činností se předpokládají krátké přestávky a odpočinek.
Tabulka č. 1 Klasifikace metabolizmu (ve W.m-2) podle kategorií Soubor:Metabolismus1.jpg
V normě ČSN EN ISO 8996 jsou uváděny metody pro určování metabolizmu podle koncepce ČSN EN 15265.
METABOLIZMUS - ODHADY PRO RŮZNÉ DRUHY ČINNOSTÍ
Metabolizmus pro různé druhy činností - tabulkově uváděné hodnoty vychází z měření provedených v minulosti v mnoha různých laboratoří. Odhad může být zatížen vysokým rizikem chyby. Tabulka č.2 - tabulka pro vybrané druhy činnosti Soubor:Metabolismus2.jpg
METABOLIZMUS PRO SEDÍCÍ SUBJEKT JAKO FUNKCE INTENZITY PRÁCE A PŘÍSLUŠNÉ ČÁSTI TĚLA
Metabolizmus pro sedící při práci - Tabulka 1 udává střední hodnoty a rozsahy metabolizmů pro standardní sedící osobu, jako funkci zapojené části těla a pracovní zátěže. Tabulka 2 uvádí opravy, které se mají přidat, je-li poloha těla jiná než v sedě. Tabulka č. 3 Práce vsedě pro tři tělesné zátěže - hodnoty ve W.m-2 Soubor:Metabolismus3.jpg
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
Metabolismus - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Francouzsky: | |
Metabolism | Métabolisme (f) |