Spolehlivost pracovního systému: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Pravděpodobnost s jakou systém v daném časovém úseku a za daných podmínek bude plnit bezchybně svou funkci. Je dána spolehlivostí všech elementů systému, t.j. jeho složek technických i lidských (tzv. celková výsledná spolehlivost systému). | Pravděpodobnost s jakou systém v daném časovém úseku a za daných podmínek bude plnit bezchybně svou funkci. Je dána spolehlivostí všech elementů systému, t.j. jeho složek technických i lidských (tzv. celková výsledná spolehlivost systému). | ||
− | <ref>NOVOTNÝ, Karel. Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s. </ref> | + | <ref>NOVOTNÝ, Karel. ''Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce''. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s. </ref> |
Stanoví se jako '''pravděpodobnost''', s jakou systém vdaném časovém úseku a za daných podmínek bude plnit '''bezchybně svou funkci'''. Je dána spolehlivostí všech elementů systému, tj. jeho složek technických i lidských (tzv. celková - výsledná spolehlivost systému). | Stanoví se jako '''pravděpodobnost''', s jakou systém vdaném časovém úseku a za daných podmínek bude plnit '''bezchybně svou funkci'''. Je dána spolehlivostí všech elementů systému, tj. jeho složek technických i lidských (tzv. celková - výsledná spolehlivost systému). | ||
− | '''Kritérium spolehlivosti''' by mělo prolínat všechny etapy konstrukčního postupu, tzn., že na všech úrovních by měla být zjišťována pravděpodobnost selhání, její příčiny a důsledky (zjišťování kritických, slabých míst). Se zřetelem na člověka to předpokládá zjištění nároků na jednotlivé funkce (zejména smyslové a mentální) a porovnání s příslušnými ergonomickými parametry, zda nejsou překročeny.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | + | '''Kritérium spolehlivosti''' by mělo prolínat všechny etapy konstrukčního postupu, tzn., že na všech úrovních by měla být zjišťována pravděpodobnost selhání, její příčiny a důsledky (zjišťování kritických, slabých míst). Se zřetelem na člověka to předpokládá zjištění nároků na jednotlivé funkce (zejména smyslové a mentální) a porovnání s příslušnými ergonomickými parametry, zda nejsou překročeny.<ref>KRÁL, Miroslav. ''Ergonomický výkladový slovník''. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> |
+ | |||
==POZNÁMKA== | ==POZNÁMKA== | ||
Definice spolehlivosti - viz ČSN IEC 50(191). | Definice spolehlivosti - viz ČSN IEC 50(191). | ||
+ | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
Řádek 11: | Řádek 13: | ||
[[Kategorie:Bezpečnost strojů a zařízení]] | [[Kategorie:Bezpečnost strojů a zařízení]] | ||
[[Kategorie:Ergonomie]] | [[Kategorie:Ergonomie]] | ||
− | + | ||
{{jazyky3|en=Working system reliability|de=Zuverlässigkeit des Arbeitensystems|fr=Fiabilité du système de travail|zdroj=NOVOTNÝ, Karel. Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s.; KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s. }} | {{jazyky3|en=Working system reliability|de=Zuverlässigkeit des Arbeitensystems|fr=Fiabilité du système de travail|zdroj=NOVOTNÝ, Karel. Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s.; KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s. }} | ||
[[google:spolehlivost pracovniho systemu]] | [[google:spolehlivost pracovniho systemu]] |
Verze z 4. 9. 2015, 12:41
Pravděpodobnost s jakou systém v daném časovém úseku a za daných podmínek bude plnit bezchybně svou funkci. Je dána spolehlivostí všech elementů systému, t.j. jeho složek technických i lidských (tzv. celková výsledná spolehlivost systému). [1]
Stanoví se jako pravděpodobnost, s jakou systém vdaném časovém úseku a za daných podmínek bude plnit bezchybně svou funkci. Je dána spolehlivostí všech elementů systému, tj. jeho složek technických i lidských (tzv. celková - výsledná spolehlivost systému). Kritérium spolehlivosti by mělo prolínat všechny etapy konstrukčního postupu, tzn., že na všech úrovních by měla být zjišťována pravděpodobnost selhání, její příčiny a důsledky (zjišťování kritických, slabých míst). Se zřetelem na člověka to předpokládá zjištění nároků na jednotlivé funkce (zejména smyslové a mentální) a porovnání s příslušnými ergonomickými parametry, zda nejsou překročeny.[2]
POZNÁMKA
Definice spolehlivosti - viz ČSN IEC 50(191).
Reference
Spolehlivost pracovního systému - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Working system reliability | Zuverlässigkeit des Arbeitensystems | Fiabilité du système de travail |