Nedoslýchavost: Porovnání verzí
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
| − | + | [[Portál:Lidé]] | |
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]] | [[Kategorie:Zdravotní způsobilost]] | ||
[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]] | [[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]] | ||
Verze z 27. 3. 2018, 13:14
Nedostatek způsobený zhoršením sluchu, který dostačuje k tomu, aby ovlivnil schopnosti jednotlivce při činnostech každodenního života, obvykle označované jako srozumitelnost konverzace řeči při nízkých hladinách hluku v pozadí.
Mezní hranicí nedoslýchavosti je hladina prahu slyšení při jejímž překročení se předpokládá existence stupňů nedoslýchavosti (nebo hluchoty). [1]
Nedoslýchavost patří k nejčastějším onemocněním populace. Při audiometrickém hodnocení se sluch považuje za normální, pokud na žádné frekvenci není sluchová ztráta větší než 20 dB. Je-li na některé frekvenci sluchový práh vyšší než 20 dB, jde o nedoslýchavost, a to bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje, či nikoliv. Poruchy sluchu se dělí do dvou základních skupin – převodní (hypacusis conductiva) a nervové (hypacusis perceptiva). Dle místa poškození se nervová nedoslýchavost dále dělí na periferní a centrální .
Akutní nedoslýchavost je bez zjevné příčiny náhle vzniklá, většinou percepční jednostranná porucha sluchu až hluchota. Současně bývá provázena ušními šelesty (90 %) a/nebo pocity tlaku v uchu (50 %) a/nebo závratí (30 %) a/nebo diplacusí - dva zvuky (ozvěna) v 15 ti %. Věk je významným rizikovým faktorem pro ztrátu sluchu. Sluchová ztráta narůstá se zvyšujícím se věkem, ve věkové kategorii 65 -74 let trpí poruchou sluchu 33 %, v kategorii 75 - 84 let 45 %. Nad 85 let trpí nedoslýchavostí 92 %. Sluchový práh u mužů je o něco horší než u žen, zvláště ve vyšších frekvencích. [2]
Reference
| Nedoslýchavost - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Hearing loss | Hörverlust | Perte d'audition (f) |
