Fyzická námaha
Tělesná či fyzická námaha je jeden z více činitelů při analýze nároků na organismus při práci. Stupeň tělesné námahy je ovlivňován řadou faktorů a okolnosti. Je především dán mírou aktivace (zapojení svalových skupin, např. horních končetin, trupu, podílem statické a dynamické práce, pracovní polohou, pracovními pohyby, pracovním tempem, podmínkami pracovního prostředí ).
Z hlediska člověka pak jeho věkem, pohlavím, tělesnou zdatností, aktuálním a celkovým zdravotním stavem, dovednostmi a zkušenostmi, režimem práce a odpočinku, motivací a výživou. Při každé namáhavější tělesné práci jde o činnost svalů a s ní spojenou potřebnou energií, kterou organismus získává přeměnou živin (metabolismus), tj. uhlovodanů. tuků, v případě jejich nedostatku přeměnou bílkovin.
Na nutnost rozvodu živin a kyslíku k pracujícímu svalu a odvodu oxidu uhličitého, dalších látek a tepla reaguje organismus zvýšenými požadavky především na prokrvení kosterního svalstva, které v klidu činí asi 1 litr krve za minutu.
Při namáhavější práci se může zvýšit až na 12,5 litrů krve za minutu zvýšením srdeční frekvence, která je v klidu přibližně 70 tepů za minutu, až k hodnotě 150-180 tepů za minutu při velmi vysoké tělesné námaze. Dále zvýšením dechové frekvence z klidu, která je 8-15 vdechů a výdechů na 40—50. Určení nároků a požadavků vychází z předem vypracovaného souboru kriterií. U každého hlediska je více či méně stanovena požadovaná úroveň. Soustava kriterií by měla být odvozena od podrobného popisu profesí analogického typu (k tomu slouží různé typy profesiografických postupů) tak, aby obsahovala jak požadavky obecnějšího typu tak nároky, které jsou pro profesi specifické.
Většina souborů hledisek pro určení profesionální náročnosti, kterých existuje celá řada, obsahuje nároky na vzdělání, přípravu, zkušenosti a další. Jedná se tedy více méně o formální hlediska, dále nároky fyzické a smyslové povahy, nároky na psychické procesy, např. na intelektuální a emoční inteligenci, na určité osobnostní faktory, jako odpovědnost, spolehlivost, zátěžová tolerance atd.
Mnohé z nich k požadavkům somatickým, osobnostním a psychofyziologickým připojují hlediska týkající se pracovních podmínek, jako je možné působení fyzikálně chemických a biologických faktorů prostředí (hluk, vibrace, aerosoly, mikroklima, rizikovost atd.). [1]
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
{{jazyky3|en=Physical effort|de=Physische Anstrengung (e)|fr=|}