Poruchy a vady sluchu

Sluchová vada je TRVALÁ léčbě vzdorující nedoslýchavost/hluchota.

Sluchová porucha je DOČASNÁ nedoslýchavost/hluchota, kterou lze léčbou napravit.

Všechny vady a poruchy jsou v kombinaci: příčina + místo postižení + stupeň postižení:

• příčina:hereditální či nehereditální
• místo postižení: porucha/vada sluchu převodní, percepční, smíšená
• stupeň postižení: normální sluch, nedoslýchavost, hluchota

Dělení podle příčiny:

• nehereditální (tj. geneticky dané, vrozené) - jejich příčinou je mutace genů.
• hereditální (získané)

a) prenatální - získané během těhotenství (např. vlivem podáním toxických léků, nemocemi matky, Rh kompaktibilitou, virózou atd.)

b) perinatální a postnatální - získané při porodu nebo během dalšího vývoje a života (např. novorozenecká žloutenka či sepse, léky, úrazy, nádory atd.)

Dělení podle místa postižení: a) převodní (hypacusis conduktiva) = struktury vnějšího a středního ucha zajišťují především převod akustického signálu z vnějšího prostředí k vlastním sluchovým buňkám. Poškození těchto oblastí (tedy poškození vnějšího a středního ucha) způsobuje poruchu nebo vadu převodního typu b) percepční nebo též senzorineurální (hypacusis senzorineuralis) = vzniká při poruše vnitřního ucha a sluchových drah, kde nedochází k přeměně signálu na neurologické vzruchy, nebo nedochází ke správnému vedení nervových impulsů do mozku. Percepční nedoslýchavost vzniká buď jako 1) nitroušní (kochlearis) = jde o postižení sluchových buněk vnitřního ucha v hlemýždi nebo jako 2)porucha či vada sluchových drah = je poškozen nervový spoj mezi vnitřním uchem a sluchovou kůrou mozkovou (za kochleou) nebo je poškozeno 3) centrální (centralis) sluchové centrum v mozku c) smíšená (hypacusis centralis) = kdy je problém v obou oblastech, jak percepřní tak převodní

• Vada převodní, tj. vada lokalizovaná v převodním ústrojí sluchového systému (počínaje zevním zvukovodem až k oválnému okénku středního ucha), která se vyznačuje obvykle poklesem slyšitelnosti v celém frekvenčním spektru. Příčiny poruchy funkce sluchu jsou např. perforace bubínku, středoušní záněty, záněty Eustachovy trubice, otoskleróza.

• Vada percepční, pod kterou je zahrnována porucha činnosti vlasových buněk a dalších elementů vnitřního ucha, a porucha vláken sluchového nervu. Může se projevit ohraničeným poklesem slyšitelnosti, a to výpadkem funkce ve vyšších frekvencích. Charakteristický pokles sluchu se projevuje ve stáří (tzv. presbyakusie). Z nadměrného působení hluku to vede k tzv. profesionální nedoslýchavosti.

• Vada centrální, s lokalizací poruch v centrálních etážích dráhy sluchového analyzátoru. Tyto poruchy bývají obvykle hůře definovatelné, kde ke kvantitativnímu snížení sluchu se přidružují i poruchy kvalitativní, např. slovní hluchota, kdy člověk slyší zvuk slova, ale není schopen přiřadit mu jeho význam.

Dělení podle stupně postižení:

• normální sluch - člověk nemá komunikační potíže a při audiometrickém vyšetření sluchový práh na žádné vyšetřované frekvenci nepřekračuje hladinu intenzity 20db. Překračuje-li tuto hladinu, jedná se o poruchu nebo vadu sluchu, bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje či nikoliv.
• nedoslýchavost - je sluchová vada nebo porucha, vznikající jako důsledek postižení organické stavby nebo funkce struktur sluchového orgánu.
• hluchota - stav sluchu je takový, že ho nelze využít ke slyšení ani rozumění řeči a je lhostejno, která část ucha způsobuje toto postižení.