Pracovní úrazovost

Pracovní úraz je striktně definován § 271 k zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (od 1.10.2015). Jedná se o jakékoliv poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, které byly způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů, při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Aplikace pracovní úrazovosti [1]

V roce 2017 došlo k mírnému nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2016. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ).

Rok 2017

V letech 2008 – 2017 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 2 %, zatímco u žen naopak ke zvýšení o 7 %. Pojištěné osoby v roce 2017 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,3 % - muži 50,7 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2017 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco hodnoty absolutních ukazatelů a celkové pracovní úrazovosti mírně vzrostly, hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně významně klesly. Počet pojištěnců byl v roce 2017 nejvyšší po roce 1998. Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy se od hodnot roku 2016 příliš nelišil.

V roce 2017 bylo vykázáno 95 smrtelných pracovních úrazů, což je o 9 případů méně než v roce 2016. V prvních deseti letech existence České republiky (1993 – 2002) tento počet činil 200 – 300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003 – 2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100 - 200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok.

K největšímu procentnímu nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.) o 30,1 % a Zásobování vodou; činnosti s odpady (E.) o 12,1 %. K největšímu poklesu počtu případů došlo v odvětví Těžba a dobývání (B.) a to o 11,0 %. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky“, nárůst pak byl zaznamenám ve skupině zdrojů úrazu „Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností stoupl proti roku 2016 jen o 0,2 %. Počet pojištěnců meziročně stoupl dynamičtěji a to o 2,2 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 1,9 %. Zvýšil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 0,3 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 0,6 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti mírně kleslo (o 1,9 %).

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, v roce 2011 opět narostl o 5,6 % a v roce 2012 stagnoval. V roce 2013 dosáhl maximální hodnoty 55,7 kalendářního dne a v roce 2014 poklesl, v roce 2015 se opět přiblížil maximální hodnotě (55,4) a v letech 2016 a 2017 poklesl na 54,4 dne.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2017 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (33 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (35 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2017 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 79 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 63 % a u pracovních úrazů smrtelných 54 %.

Rok 2016

V letech 2007 – 2016 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 4 %. Pojištěné osoby v roce 2016 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,1 % - muži 50,9 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2016 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco hodnoty absolutních ukazatelů a četnosti celkové pracovní úrazovosti vzrostly, hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně významně klesly. Počet pojištěnců byl v roce 2016 téměř stejný jako v roce 2008, počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy se zase příliš nelišil od hodnot roku 2011.

V roce 2016 bylo vykázáno 104 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů méně než v roce 2015. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců tím meziročně klesla. Počet případů byl obdobný jako v roce 2009.

K největšímu procentnímu nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.) o 14,3 % a Těžba a dobývání (B.) o 11,5 %. K největšímu poklesu počtu případů došlo v Zásobování vodou; činnosti s odpady (E.) a to o 3,9 %. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl zejména ve skupině zdrojů úrazu "Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly" a "Stroje a zařízení mobilní a stabilní", nárůst ale byl zaznamenám ve skupině zdrojů úrazu "Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky".

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností stoupl proti roku 2015 o 2,3 %. Počet pojištěnců také meziročně stoupl a to o 1,4 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů nárůstem tohoto ukazatele o 1,0 %. Zvýšil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 0,3 %) a průměrný denní stav práce neschopných stagnoval. Průměrné procento pracovní neschopnosti mírně kleslo (o 1,3 %).

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, v roce 2011 opět narostl o 5,6 % a v roce 2012 stagnoval. V roce 2013 dosáhl maximální hodnoty 55,7 kalendářního dne a v roce 2014 poklesl, v roce 2015 se opět přiblížil maximální hodnotě (55,4) a v roce 2016 opět poklesl.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2016 skupina "Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti" (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina "Budovy, konstrukce, povrchy" (35 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina "Pozemní vozidla" (45 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2016 bylo "Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko". Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 79 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 67 % a u pracovních úrazů smrtelných 50 %.

Rok 2015

Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2006 – 2015 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 5 %. Pojištěné osoby v roce 2015 byly tak již evidovány v poměru ženy 48,9 % - muži 51,1 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2015 vyznačovala nárůstem všech ukazatelů pracovní úrazovosti.

V roce 2015 bylo vykázáno 132 smrtelných pracovních úrazů, což je o 16 případů více než v roce 2014. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců tím meziročně vzrostla.

K největšímu procentnímu nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Vzdělávání (P.) o 8,2 % a Zdravotní a sociální péče (Q.) o 7,4 %. K největšímu poklesu počtu případů došlo v Těžbě a dobývání (B.) a to o 16,2 % a Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.) o 15,6 %. Počet smrtelných pracovních úrazů stoupl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly“ a „Nebezpečné látky“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností stoupl proti roku 2014 o 2,8 %. Počet pojištěnců také meziročně stoupl a to o 1,0 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů nárůstem tohoto ukazatele o 2,0 %. Zvýšil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 5,0 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 5,0 %). Průměrné procento pracovní neschopnosti se mírně zvýšilo (o 4,0 %).

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, v roce 2011 opět narostl o 5,6 % a v roce 2012 stagnoval. V roce 2013 dosáhl maximální hodnoty hodnoty 55,7 kalendářního dne a v roce 2014 poklesl na hodnotu 54,3 kalendářního dne a v roce 2015 se opět přiblížil maximální hodnotě (55,4).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2015 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (32 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (34 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (31 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, malé rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2015 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 81 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 69 % a u pracovních úrazů smrtelných 48 %.

Rok 2014

Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2005 – 2014 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 5 %. Pojištěné osoby v roce 2014 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,1 % - muži 50,9 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2014 vyznačovala mírným nárůstem většiny ukazatelů pracovní úrazovosti, kromě průměrné doby trvání jednoho případu (pokles).

V roce 2014 bylo vykázáno 116 smrtelných pracovních úrazů, což je o tři případy více než v roce 2013. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců tím meziročně mírně vzrostla.

K největšímu procentnímu nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Zdravotní a sociální péče (Q.) a Vzdělávání (P.), přibližně o 10 %. K největšímu poklesu počtu případů došlo v Těžbě a dobývání (B.) a to o 7 % a ve Stavebnictví (F.) o 5 %. Počet smrtelných pracovních úrazů stoupl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Pozemní vozidlo, ostatní dopravní prostředky“ a „Materiál, břemena, předměty, strojní součásti“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností stoupl proti roku 2013 o 5,0 %. Počet pojištěnců také meziročně stoupl a to o 0,5 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů nárůstem tohoto ukazatele o 4,1 %. Zvýšil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 2,3 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 2,3 %). Průměrné procento pracovní neschopnosti se mírně zvýšilo (o 1,4 %).

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, v roce 2011 opět narostl o 5,6 % a v roce 2012 stagnoval. V roce 2013 dosáhl maximální hodnoty hodnoty 55,7 kalendářního dne a v roce 2014 opět poklesl na hodnotu 54,3 kalendářního dne.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2014 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (30 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (34 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (41 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, malé rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2014 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 86 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 79 % a u pracovních úrazů smrtelných 53 %.

Rok 2013

Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2004 – 2013 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 3 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 6 %. Pojištěné osoby v roce 2012 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,1 % - muži 50,9 %.

V roce 2013 bylo vykázáno 113 smrtelných pracovních úrazů, což je stejný počet jako v roce 2012. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se tím meziročně nezměnila.

K největšímu poklesu počtu případů i četnosti došlo v Ubytování, stravování a pohostinství (I.), přibližně o 12 %. K největšímu nárůstu počtu případů i četnosti došlo ve Výrobě a rozvodu elektřiny aj. energie (D.), přibližně o 15 %. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Pozemní vozidlo, ostatní dopravní prostředky“ a „Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování“ a vzrostl zejména ve skupině „Nebezpečné látky“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2012 o 2,7 %. Počet pojištěnců také meziročně klesl a to o 0,7 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 2,0 %. Snížil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,3 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 1,0 %). Průměrné procento pracovní neschopnosti zůstalo stejné jako v roce předchozím.

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, ale v roce 2011 opět narostl o 5,6 %. V roce 2012 tento ukazatel stagnoval (-0,2 %) a v roce 2013 dosáhl hodnoty 55,7 kalendářního dne.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2013 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (31 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země“ (41 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (31 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, malé rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2013 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 83 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 74 % a u pracovních úrazů smrtelných 46 %.

Rok 2012

V roce 2012 došlo k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2011. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2003 – 2012 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 %, zatímco u žen naopak ke zvýšení o 6 %. Pojištěné osoby v roce 2012 byly tak již evidovány v poměru ženy 49 % - muži 51 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2012 vyznačovala shodným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty ukazatelů celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti meziročně klesly.

V roce 2012 bylo vykázáno 113 smrtelných pracovních úrazů, což je o 12 případů méně než v roce 2011. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se tím meziročně snížila o 16,7 %.

K poklesu počtu případů i četnosti došlo v Zásobování vodou a činnosti s odpady (E.), ve Zpracovatelském průmyslu (C.), ve Stavebnictví (F.), ve Velkoobchodě, malobchodě, opravách motorových vozidel (G.), v Dopravě a skladování (H.) a v Administrativních a podpůrných činnostech (N.). K nárůstu došlo v Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), v Ubytování, stravování a pohostinství (I.), v Činnostech v oblasti nemovitostí (L.) a v Profesních, vědeckých a technických činnostech (M.). Počet smrtelných pracovních úrazů klesl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ a „Nebezpečné látky“ a vzrostl zejména ve skupině „Systémy pro dopravu manipulaci a skladování“..

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2011 o 6,4 %. Počet pojištěnců naopak meziročně stoupl o 6,2 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů výrazným poklesem tohoto ukazatele o 11,6 %. Snížil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 6,5 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 6,8 %). Vzrůst počtu pojištěnců a pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy způsobily výrazný pokles průměrného procenta pracovní neschopnosti (o 12,4 %) obdobně jako u četnosti.

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, ale v roce 2011 opět narostl o 5,6 % a v roce 2012 tento ukazatel stagnoval (-0,2 %).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2012 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země“ (38 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (35 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, malé rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2012 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 80 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 69 % a u pracovních úrazů smrtelných 44 %.

Reference

Pracovní úrazovost - (Diskuse k heslu)