Metody ergonomie
Úroveň každé vědní disciplíny je dána jednak rozsahem poznatků jejího předmětu zkoumání, jednak souborem metod, které přitom využívá. Z interdisciplinární povahy ergonomie nutně vyplývá, že výběr metod nebo jejich souborů se bude měnit podle účelového využití. Jestliže snahou ergonomie je kalkulace lidského činitele v technice, pak je nepochybné, že základní metodický arzenál budou tvořit metody těch disciplín, které se zabývají studiem lidských reakcí a chování při pracovní činnosti. Tím je ovlivněni výběr metoda technik, z nichž nejzákladnější a všeobecnou metodou je systémový přístup. Metody, které přispívají k popisu a analýze pracovního (nazývaného také jako ergonomického) systému, lze rozlišovat, třídit a aplikovat oborově, jako metody vědních disciplín o práci členěné na kategorie antropologické a humanitní, technické a ekonomické. Při jejich uplatňování z hlediska systémového přístupu bude rozhodující a vhodné podřídit jejich výběr podle povahy cílů, čímž se neupřednostňuje žádná z oborových metod ani technik.
Jako příklad pro použití metod v ergonomii uvádí jejich následující přehled:
- Metody sběru informací o pracovní činnosti
(časové a pohybové studie, postupy řízeného rozhovoru, profesiografická schémata - profesiogramy,..).
- Metody pro hodnocení pracovní zátěže - namáhavosti práce (měření změn ve vegetativních funkcích).
- Metody používané při projektování a racionalizaci pracovišť (somatografie, modely manekýnů,..).
- Metody pro hodnocení pracovních prostředků (strojů) (kontrolní listy, bodovací metody,..).
- Metody pro hodnocení faktorů pracovního prostředí
(měření f a jiných veličin podle ČSN a hyg. předpisů).
- Metody matematicko-statistické (práce se statistickými soubory - percentily).
Reference
- ↑ KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
[[clav:metody ergonomick%E9]]
Metody ergonomie - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | ||
Ergonomics methods |