Komunikace

Slovo komunikace je jedním z četných slov, která pocházejí z latinského základu communis, tj. společný, pospolitý, obecný. Podstatné jméno communicatio, -ionis, f. pak označuje společnou účast, sdílení a sdělení.

Komunikace znamená:

• spojení, přenos,
• proces předávání informace od zdroje k příjemci,
• výměna významů (smysluplných sdělení) mezi individui prostřednictvím společného systému symbolů.

Komunikační dovednosti jsou dovednosti, které umožňují osobě předávat informace tak, aby byly přijímány a pochopeny.

Řečovou komunikací se rozumí předávání nebo výměna informací prostřednictvím hlasu, sluchu, a porozumění jim. Má tři související složky: řečníka, přenosový kanál a posluchače.

Komunikativnost řeči je posuzována podle snadnosti, s jakou je řečová komunikace prováděna a zahrnuje:

• srozumitelnost řeči, tj. stanovení poměrné části srozumitelné řeči (míra účinnosti řečové komunikace). Obvykle je kvantifikována jako procento správně pochopeného sdělení.
• sílu hlasu, tj. úsilí řečníka objektivně kvantifikované jako hladina akustického tlaku A řeči ve vzdálenosti 1 metru čelně od úst, a subjektivně hodnocené popisem.

Reference

Komunikace - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:
Communication	Komunikation (e)