Metabolismus

Metabolismus, tj. látková přeměna, je výsledkem fyzikálních a chemických dějů, kleré probíhají uvnitř organismu a jež jsou předpokladem k tvorbě látek nezbytných pro život a činnost člověka. Metabolismus živin vytváří energii pro fyzickou práci, přičemž část energie vzniká v podobě tepla. Při stálé tělesné teplotě odpovídá produkce tepla energetickému metabolismu, tj. bazálnímu metabolismu, který slouží k udržení funkce tělesných orgánů. Při hodnoceni tělesné namáhavosti práce je nutno rozložit energetický výdej brutto. tj. součet pracovního a bazálního metabolismu, a netto, tj. pracovní energetický výdej.

Hodnoty bazálního metabolismu jsou závislé na pohlaví a věku. U třicetiletého muže je to 5,34 kJ min-1 (což je 89 W), u šedesátiletého 4.8 kJ min-1 (což je 80 W). U žen ve stejném věku 4,14 kJ min-1 (69 W) a 4,08 kJ min-1 (68 W). Hodnoty bazálního metabolismu jsou závislé na velikosti povrchu těla. U žen je to 1,6 m2, u mužů 1,8 m2. Pro praktické výpočty energetického výdeje lze použít standardních hodnot, tj. 44 W.m2 pro muže a 41 W.m2 pro ženy, tj. 4.7 kJ min-1, resp. 2,256 MJ za směnu u mužů, 3,9 kJ min-1 a 1,889 MJ za směnu u žen. [Bazální metabolismus] lze přibližně určit stanovením respiračního kvocientu (RQ), což je poměr mezi množstvím vydávaného C02 a spotřebovaného 02. Výpočet tělesného povrchu určité osoby lze zjistit na normogramu, v němž se vychází z hmotnosti těla a tělesné výšky. Metabolismus je ovlivňován řadou faktorů. Je to především složení potravy. Zejména bílkoviny zvyšují metabolismus o 20 % až 40 % po 3-4 hodinách příjmu, smíšená strava o 10 % až 12 %, nejméně pak tuky. Dále je ovlivňován teplotou zevního prostředí (čím je teplota vyšší, tím je metabolismus nižší) a nejvíce je ovlivněn svalovou činností.

Metody hodnoceni tělesné namáhavosti práce:

• nepřímá kalorimetrie - je založena na poznatku, že množství spotřebovaného kyslíku O2 a vydechovaného oxidu uhličitého CO2 je úměrné vytvářené energii
• ventilometrie - je založena na poznatku, že mezi ventilací plic a spotřebou kyslíku je úzký vztah. Je vhodná pro hodnocení práce převážně dynamické, kdy jsou aktivovány velké svalové skupiny horních i dolních končetin a trupu.
• měření tepové frekvence - vychází z poznatku, že krevní oběh se při práci přizpůsobuje změněným metabolickým potřebám organismu. S intenzitou metabolismu významně koreluje minutový objem srdeční, tj. množství krve vypuzené srdcem za 1 minutu.
• odhad energetického výdeje a tím namáhavosti práce pomocí tabulek je nejjednodušší, avšak méně přesnou metodou. Energetický výdej se zjistí součtem hodnot bazálního metabolismu pro pracovní polohu, pro druh práce a při manipulaci s břemeny v závislosti na hmotnosti a počtu zdvihů za minutu.

V tabulce 1 se uvádí pět tříd metabolizmu: klidový, nízký, střední, vysoký a velmi vysoký. Ke každé třídě je uveden průměr a rozsah hodnot metabolizmu (ve wattech na čtvereční metr /W.m-2/) a také příklady. U těchto činností se předpokládají krátké přestávky a odpočinek.

Tabulka č. 1 Klasifikace metabolizmu (ve W.m-2) podle kategorií

V normě ČSN EN ISO 8996 jsou uváděny metody pro určování metabolizmu podle koncepce ČSN EN 15265.

METABOLIZMUS - ODHADY PRO RŮZNÉ DRUHY ČINNOSTÍ

Metabolizmus pro různé druhy činností - tabulkově uváděné hodnoty vychází z měření provedených v minulosti v mnoha různých laboratoří. Odhad může být zatížen vysokým rizikem chyby.

Tabulka č.2 - tabulka pro vybrané druhy činnosti

METABOLIZMUS PRO SEDÍCÍ SUBJEKT JAKO FUNKCE INTENZITY PRÁCE A PŘÍSLUŠNÉ ČÁSTI TĚLA

Metabolizmus pro sedící při práci - Tabulka 3 udává střední hodnoty a rozsahy metabolizmů pro standardní sedící osobu, jako funkci zapojené části těla a pracovní zátěže. Tabulka 2 uvádí opravy, které se mají přidat, je-li poloha těla jiná než v sedě.

Tabulka č. 3 Práce vsedě pro tři tělesné zátěže - hodnoty ve W.m-2

Reference

Metabolismus - (Diskuse k heslu)
Anglicky:		Francouzsky:
Metabolism		Métabolisme (f)