Infekce

1. Přítomnost mikroorganismu u určitého hostitele.
2. Průnik původce nákazy do organismu, množení uvnitř a nepříznivé působení na jeho površích (oproti tomuto stojí kolonizace – osídlení nepatogenním nebo patogenním mikrobem bez chorobných příznaků).
3. Konflikt mezi mikrobem a jeho hostitelem (i bezpříznaková infekce).
4. Vstup infekčního agens do organizmu hostitele a pomnožení či či vývoj tohoto agens v jeho tkáních. Proces je doprovázen imunitní odpovědí hostitele. Výsledkem je buď inaparentní infekce nebo manifestní onemocnění.
5. Infekční onemocnění infekcí, z latinského infectio od slovesa inficere = nakazit, napustit, to od slovesa facere = dělat a předpony in), při kterém dochází k poškození hostitelského makroorganismu prostřednictvím parazita, který narušuje vnitřní prostředí makroorganismu, v němž získává prostředí k vlastnímu růstu a množení. Míra závažnosti infekce je dána choroboplodností neboli patogenitou, která závisí na vlastnostech parazita (patogen), mezi něž patří délka inkubační doby, produkce toxinů aj., jakož i obranyschopností hostitele. Mezi parazity řadíme bakterie, viry, prvoky, některé druhy červů a členovců a v poslední době i zvláštní druh patogenních proteinů známých jako priony. Zdrojem nákazy jsou často zvířata (zoonóza). Makroorganismus se infekci brání prostřednictvím imunitního systému. Lékařská věda se proti těmto nákazám brání řadou léčiv (například antibiotiky proti baktériím), jejichž hlavním cílem je maximálně poškodit (zahubit nebo alespoň omezit růst) parazita a zároveň minimálně poškodit napadený makroorganismus.

Reference

Infekce - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Infection	Infektion	Infection