Kvalita pracovního života

Z Encyklopedie BOZP
Verze z 9. 2. 2024, 09:39, kterou vytvořil Ulmanova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Kvalita pracovního života je multidimenzionální sociální jev zahrnující aspekty osobní (např. věk, pohlaví, rodinný stav), pracoviště (např. vzdálenost od místa bydliště, hygienické a bezpečnostní podmínky, typ pracoviště), pracovně-právní (např. typ pracovní smlouvy, očekávaná pracovní doba, plat a další zaměstnanecké benefity), sociální (např. vztahy na pracovišti, postavení pracovní pozice na sociálním žebříčku) a mnohé další. [1] V tomto ohledu je důležitý rozdíl mezi objektivní a subjektivní rovinou kvality pracovního života. Objektivní rovina kvality pracovního života může být charakterizována např. platovým ohodnocením, povahou pracovního poměru a typem smlouvy, tj. faktory, které je možné měřit bez ohledu na názor daného jednotlivce a které lze sledovat na individuální, organizační i celospolečenské úrovni. Na druhou stranu subjektivní rovinu kvality pracovního života (např. spokojenost s platovým ohodnocením) lze měřit pouze na individuální úrovni pomocí vyjádření daného jednotlivce. Pro obě roviny je pak důležité zohlednění dalších faktorů; např. spokojenost s platem (subjektivní charakteristika), jakožto i dané platové ohodnocení (objektivní charakteristika) bude výrazně záviset např. na věku daného pracovníka nebo odvětví, ve kterém působí.

Druhým způsobem pohledu na různé aspekty kvality pracovního života je úroveň nebo měřítko, ve kterém mohou být zkoumány. Na jedné straně je důležité sledovat makroekonomické ukazatele (např. průměrný plat v daném sektoru ekonomiky nebo oblasti, celkovou zaměstnanost a nezaměstnanost, vývoj HDP), které udávají širší kontext pro analýzu a mohou sloužit jako referenční body hodnocení vlastní situace, klíčovou perspektivou nahlížení na kvalitu pracovního života je ale i sledování situace individuálních pracujících. Ta v obecné rovině může korelovat s vývojem kontextových ukazatelů, nicméně na nižších úrovních (např. různé skupiny pracovníků) se mohou objevovat velké rozdíly, kdy zlepšující se makroekonomické ukazatele nevedou k vyšší kvalitě pracovního života pracujících.

Měření kvality pracovního života

Tématice kvality pracovního života je odborná pozornost věnována minimálně po celou druhou polovinu 20. století, [2][3][4][5][6]v prvních letech 21. století pak roste zejména v rovině snah o její měření; a to jak na lokální, tak v poslední době také na mezinárodní úrovni. Snahy o vytvoření standardizovaných postupů a nástrojů pro měření kvality pracovního života, kvality práce, kvality pracovního místa nebo zaměstnaní v dané zemi lze zaznamenat např. v Rakousku – Arbeitsklima Index[7], Německu – Index Gute Arbeit[8], Belgii – Quality of Work in Flanders[9], Španělsku – Indicator of Quality of the Labour Market[10], Kanadě – Job Quality Model[11], USA[12] a také v České republice.[13][14][15] Snahy o mezinárodní srovnání kvality práce jsou dlouhodoběji realizovány zejména na základě národních statistických dat o pracovním trhu a na základě relevantních dat z výzkumných programů European Working Conditions Survey (EWCS), European Labour Force Survey (ELFS), European Survey on Income and Living Conditions (EU-SILC) nebo International Social Survey Programme (ISSP).

Současná metodika pro měření kvality pracovního života v České republice uplatňovaná Výzkumným ústavem bezpečnosti práce v.v.i. vychází z teorie uspokojování potřeb a dimenze hodnocení kvality pracovního života je v ní doplněna o rozměr důležitosti jednotlivých aspektů pro samotného pracovníka, aby bylo možné ohodnotit pracovní život jako celek, tj. jak spokojenost s jednotlivými aspekty (plat, vztahy na pracovišti, jistota, samostatnost, perspektiva atd.), tak jejich potenciálně odlišnou důležitost. Dimenze spokojenosti byla zvolena z důvodu koncepční blízkosti k celkovému pojmu subjektivně vnímané kvality pracovního života. Dimenze důležitosti pak byla vybrána jako doplněk nutný k pochopení významu celkové spokojenosti ve smyslu udávání vah jednotlivých aspektů kvality pracovního života v celkovém konceptu tak, aby jednotlivé aspekty nebyly považovány za rovnocenné, nýbrž se zohlednila jejich subjektivní důležitost.[16] Tyto principy jsou ustanoveny v indexu SQWLi.

Reference

  1. ↑ SVOBODOVÁ, Lenka ...[et al.]. Proměny kvality pracovního života. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2015.
  2. ↑ HERZBERG, Frederick. Work and the Nature of Man. Cleveland: World, 1966.
  3. ↑ JENCKS, Christopher; PERMAN, Lauri; RAINWATER, Lee. What Is a Good Job?: A New Measure of Labor-Market Success. American Journal of Sociology. 1988, Vol. 93, No. 6, s. 1322–1357.
  4. ↑ DANNA, Karen; GRIFFIN, Ricky W. Health and Well-Being in the Workplace: A Review and Synthesis of the Literature. Journal of Management. 1999, Vol. 25, No. 3, s. 357–384.
  5. ↑ SIRGY, Joseph M. …[et al.]. A New Measure of Quality of Work Life (QWL) Based on Need Satisfaction and Spillover Theories. Social Indicator Research. 2001, Vol. 55, No. 3, s. 241–302.
  6. ↑ KISTLER, Ernst; MUSSMANN, Frank (eds.). Arbeitsgestaltung als Zukunftsaufgabe Die Qualität der Arbeit. Hamburg: VSA-Verlag, 2009.
  7. ↑ AK Oberösterreich [online]. 2015 [cit. 2021-04-01]. Dostupný z: http://ooe.arbeiterkammer.at/beratung/arbeitundgesundheit/arbeitsklima/index.html.
  8. ↑ FUCHS, Tatjana. Der DGB – Index Gute Arbeit. In Kistler, Ernst; Mussmann, Frank (eds.). Arbeitsgestaltung als Zukunftsaufgabe Die Qualität der Arbeit. Hamburg: VSA-Verlag, 2009. S. 186–222.
  9. ↑ Flanders Social and Economic Council. Quality of Work in Flanders 2004–2007. In: Conférence ETUI, Brussels, 18–19. 3. 2009.
  10. ↑ CAPRILE, M.; POTRONY, J. IQT: Objetivos y metodología. Anuario Sociolaboral de la UGT de Catalunya. 2005, Vol. II., s. 53–63.
  11. ↑ LOWE, Graham. 21st Century Job Quality: Achieving What Canadians Want: Research Report W37 Work and Learning. Ottawa: Canadian Policy Research Network, 2007.
  12. ↑ HOWELL, David R.; DIALLO, Mamadou. Charting US Economic Performance with Alternative Labour Market Indicators: The Importance of Accounting for Job Quality: SCEPA Working Paper 2007-6 [online]. New York: Schwartz Center for Economic Policy Analysis, 2007 [cit. 2021-04-01]. Dostupný z: https://ideas.repec.org/p/epa/cepawp/2007-6.html#download.
  13. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Zuzana; DUŠKOVÁ, Lucie; SVOBODOVÁ, Lenka [et al.]. Svět práce a kvalita života: vliv změn světa práce na kvalitu života. Praha: VÚBP, 2005.
  14. ↑ ČADOVÁ, Naděžda; PALEČEK, Michal (eds.). Jak je v Česku vnímána práce. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2006.
  15. ↑ VINOPAL, Jiří. Indikátor subjektivní kvality pracovního života. Sociologický časopis. 2011, roč. 47, č. 5, s. 937-965.
  16. ↑ VINOPAL, J. Metodika dlouhodobého monitorování subjektivní kvality pracovního života v České republice. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2015.

Externí odkazy



Kvalita pracovního života - (Diskuse k heslu)
Anglicky:
Quality of working life
Citováno z „https://ebozp.vubp.cz/wiki/index.php?title=Kvalita_pracovního_života&oldid=25006“
...více o "Kvalita pracovního života"
RDF kanál
Asociovaný termín
Práce +, Pracovní podmínky +, Kvalita života +  a Index kvality života +