Nebezpečí
- Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví. [1]
- Zdroj potencionálního poškození nebo situace s potencionální možností úrazu, zranění nebo jiného poškození zdraví, je to zdroj ohrožení. [2]
- Vnitřní (vrozená) vlastnost látky, zdroje energie nebo fyzikální situace, které mají potenciál způsobit nežádoucí následky (zranění lidí, škodu na majetku, škodu na životním prostředí nebo jejich kombinaci). Nebezpečí je zdrojem rizik. Viz zdroj rizika. [3]
- Stav nebo podmínky, ve kterých je zranění nebo poškození zdraví nebo majetku nebo prostředí bezprostřední. [4]
- Používáno ve slovních spojeních typu "nebezpečná látka". [5]
- OECD definuje obecně nebezpečí jako vnitřní vlastnost činitele nebo situace mající potenciál způsobit nepříznivé jevy, když je organismus, systém nebo (část) populace vystavena tomuto činiteli. Seveso II definuje nebezpečí jako vnitřní vlastnost nebezpečné látky nebo fyzické/fyzikální (či fyzicky existující) situace, s možností vzniku poškození lidského zdraví a/nebo životního prostředí.
CPQRA definuje nebezpečí jako chemickou nebo fyzickou/fyzikální podmínku (stav, okolnost), která má potenciál způsobit škodu lidem, životnímu prostředí nebo na majetku (např. tlakový zásobník s amoniakem).
ČSN IEC 61882 Studie nebezpečí a provozuschopnosti (studie HAZOP) - Pokyn k použití definuje nebezpečí jako potenciální zdroj poškození či újmy, přičemž poškozením či újmou [Harm] rozumí fyzické zranění nebo újmu na zdraví lidí či škodu na majetku nebo životním prostředí.
Vnitřní vlastnost je taková vlastnost, která je vrozená, látce vlastní, která je s existencí látky neoddělitelně spojena. Výsledné „chování“ látky je tedy dáno jejími fyzikálními, chemickými a toxikologickými vlastnostmi. Nebezpečí představují i různé zdroje energie, přírodní podmínky atd. V procesním průmyslu existují v širším pojetí různá nebezpečí: chemická nebezpečí (např. kyselost, zásaditost, korozivita, výbušnost, hořlavost, reaktivita, toxicita, možnost zadušení; termodynamická nebezpečí jako jsou vysoký tlak a vakuum, přenos tepla, vysoká a nízká teplota, tok tekutin; elektrická a elektromagnetická nebezpečí jako jsou vysoké napětí, radiace, statická elektřina a elektrický proud; mechanická nebezpečí jako jsou mechanická energie, napětí, síly, nárazové vlny a kontaktní poškození; zdravotní nebezpečí jako jsou hluk, emise, chemikálie, vibrace, radioktivita, teplotní extrémy. Externí hrozby představují dopady úlomků a nárazy dopravními prostředky, přírodní příčiny, abnormální projevy životního prostředí, externí interference různými příčinami zahrnujícími konání lidí a chemikálií, nestabilita konstrukce nebo i základů budov, externí úniky energie nebo toxických látek, v některých státech se uznává i tzv. „vis maior“. Pozn.: Některé definice určují význam slov „danger“ jako potenciál způsobující škodu, „hazard“ jako nebezpečí („danger“) na specifikovaný objekt. Viz zdroj rizik.[6]
Zdrojem nebezpečí může být cokoli (pracovní materiály, technické zařízení, pracovní postupy nebo metody), co může způsobit újmu na zdraví.
Nebezpečí je tedy:
- zdroj potencionálního poškození nebo situace s potenciální možností poškození nebo újmy (ČSN IEC 300-3-9)
• činitel (stroj, strojní systém, technologie, systém práce, materiál, surovina, chemická látka) se schopností způsobit za určitých okolností škodu na zdraví člověka nebo na majetku
- zdroj, situace nebo činnost s potencionálem způsobit vznik poranění člověka nebo poškození zdraví nebo jejich kombinaci (ČSN OHSAS 18001)
Termín „nebezpečí“ může být blíže určen tak, aby byl definován jeho původ (např.mechanické nebezpečí, elektrické nebezpečí) nebo druh potenciální škody (např. úraz elektrickým proudem, nebezpečí říznutí, nebezpečí otravy, nebezpečí požáru). Nebezpečí předpokládané v této definici je buď :
- nepřetržitě přítomné během předpokládaného používání stroje (např. pohyb nebezpečných pohybujících se prvků, elektrický oblouk při svařování, nevhodná pracovní poloha, emise hluku, vysoká nebo velmi nízká teplota)
- nebo se může objevit neočekávaně (např. výbuch, nebezpečí stlačení jako důsledek neúmyslného/neočekávaného spuštění, vymrštění jako důsledek roztržení, pád jako důsledek zrychlení/zpomalení)
NEBEZPEČÍ RELEVANTNÍ
Relevantním nebezpečím se rozumí nebezpečí, jehož přítomnost je identifikována, nebo které je spojeno se strojem.
NEBEZPEČÍ VYTVÁŘENÁ ZANEDBÁNÍM ERGONOMICKÝCH ZÁSAD PŘI KONSTRUKCI STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ
Norma to uvádí jako nevhodné přizpůsobení strojního zařízení lidským vlastnostem a schopnostem, které se může projevit:
- fyziologickými účinky, vyplývajícími například z nezdravé polohy těla nebo nadměrného nebo opakovaného přetížení;
- psycho-fyziologickými účinky, spojenými s duševním přetížením, nebo nedostatečným vytížením, stresem atd., což může být následkem provozu, kontroly nebo údržby určitých strojů v mezích jejich předpokládaného použití;
- chybami člověka.
NEBEZPEČÍ VÝZNAMNÉ
Významným nebezpečím se rozumí nebezpečí, které je identifikováno jako relevantní, a které vyžaduje specifickou činnost (opatření) konstruktéra k vyloučení nebo snížení rizika podle posouzení rizika .
Reference
- ↑ ČSN EN 1070. Bezpečnost strojních zařízení - Terminologie.
- ↑ NOVOTNÝ, Karel. Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s.
- ↑ VÚBP - OPPZH
- ↑ CEOC
- ↑ VÚBP
- ↑ Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Praha : Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2005. 55 s. Dostupný z WWW: <http://www.vubp.cz/html_oppzh/metodiky/vykladovy_slovnik_brezen05.pdf>.
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
| Nebezpečí - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Danger | Gefahr (e) | Danger |
