Neformální práce

V zahraničí není běžně používán, na rozdíl od České republiky, pojem „nelegální práce“, který v našem pojetí zahrnuje činnosti, které jsou sice zákonné svou povahou, ale jsou provozovány mimo regulaci státních orgánů. Alternativně se můžeme se setkat s pojmy, jako je „práce na černo“, „nehlášená práce“ a „neformální práce“. Také mezinárodní organizace používají různou terminologii. Mezinárodní organizace práce (ILO) sjednotila definici pojmu neformální práce (informal employment) v roce 2003 v rámci 17. Mezinárodní konference statistik práce, která se uskutečnila v Ženevě. Neformální práce byla definována jako „veškerá placená práce (tj. samostatně výdělečná činnost i práce za mzdu), která není registrována, regulována státem nebo chráněna stávajícími právními nebo regulačními rámci, stejně jako nevýdělečná práce vykonávaná v organizaci produkující příjem. Neformální pracovníci podle této definice nemají pracovní vztah založený na pracovních smlouvách, postrádají zaměstnanecké výhody, sociální ochranu nebo zastoupení prostřednictvím odborů.“ Podle ILO je neformální práce nedílnou součástí neformální ekonomiky, která zahrnuje ekonomické aktivity pracovníků a podniků, které nejsou podloženy žádnými právními regulacemi ani formálními ujednáními.

Evropská komise definovala pojem nehlášená práce (undeclared work) v roce 2007 takto: „placená činnost, která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci, přičemž může nabývat různých podob, od úplného nedostatku dokumentace až po nedostatečné vykazování hodin, nepřiznané výplaty v obálce a falešnou samostatně výdělečnou činnost“. Z definice jsou vyloučeny veškeré nezákonné činnosti. Za falešnou samostatně výdělečnou činnost jsou podle Evropské komise považovány případy, kdy osoba vystupuje oficiálně jako samostatně výdělečně činná, přestože splňuje podmínky charakteristické pro pracovněprávní vztah, přičemž účelem tohoto jednání je obcházení právních nebo daňových povinností.

Podle mezinárodní statistické definice OECD lze neformální/nelegální zaměstnání popsat jako „zaměstnání zabývající se výrobou legálního zboží a služeb, kde však není splněn jeden nebo více právních požadavků obvykle spojených se zaměstnáním“. Do této skupiny pracovníků patří zejména zaměstnanci neregistrovaní k povinnému sociálnímu zabezpečení, odměňovaní nižší než zákonnou minimální mzdou nebo zaměstnaní bez písemné smlouvy (pokud je požadována), zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné, které nevykazují část nebo celý jejich příjem, neregistrované firmy a jejich zaměstnanci; a tzv. „falešné osoby samostatně výdělečně činné“ (Venn, 2008).

Podle výše uvedených definic můžeme mezi neformálními/nelegálními pracovníky identifikovat následující skupiny:

• pracovníci na vlastní účet a zaměstnavatelé zaměstnaní ve vlastních podnicích neformálního sektoru;
• přispívající rodinní pracovníci ve formálním i neformálním sektoru;
• zaměstnanci mající „neformální“ zaměstnání, ať už jsou zaměstnáni v podnicích formálního sektoru, v podnicích neformálního sektoru nebo jako placení pracovníci v domácnostech;
• členové neformálních produkčních družstev;
• vlastníci, kteří vyrábějí zboží pro vlastní konečné použití.

Výše uvedené definice „neformální práce“ vykazují významné rozdíly. Proto je třeba poznamenat, že použití konkrétní definice „neformální práce“ je obvykle motivováno cílem výzkumu a dostupností statistických údajů.

Reference

Neformální práce - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Informal employment	Informelle Arbeit	Travail informel