Nelegální práce
Pojem nelegální představuje závislou práci, která je vykonávaná fyzickou osobou mimo její pracovněprávní vztah, dále může jít o práci vykonávanou cizincem, který nemá příslušné povolení nebo vykonává práci v rozporu se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou nebo může pojem znamenat také práci vykonávanou cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky.[1] Tato definice vychází ze zákona o zaměstnanosti. S nelegální prací si lze asociovat také pojem "švarcsystém", který se používá pro označení výkonu závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah.[2]
V očích společnosti je fenomén nelegální práce často ztotožňován se zaměstnáváním cizinců ze třetích zemí, o čemž podle Štěpána Pastorka svědčí i závěry Státního úřadu inspekce práce, kdy bylo za r. 2019 provedeno celkem 8 160 kontrol, v rámci nichž byla nelegální práce zjištěna u 622 občanů ČR, 207 občanů EU a 3 513 cizinců pocházejících ze třetích zemí. Podle Pastorka může být motivem zejména snížení nákladů na zaměstnance a z toho plynoucí možnost poskytnutí vyšší odměny, případně se situací nelegálně pobývajícího cizince, který vlastně jinou možnost, než nechat se nelegálně zaměstnat, nemá.[3]
Aktuálním trendem v mnoha zemích světa je poptávat pracovní sílu ze zahraničí, která bude zaměstnávána na pozicích, kde pracovní síla z tuzemska chybí. Problémem však je značná složitost i časová náročnost vyřízení všech potřebných povolení tak, aby ještě před začátkem pracovního poměru bylo vše v souladu se zákonnými požadavky a zaměstnanec tak byl připraven nastoupit do práce legálně.
Základními podmínkami pro výkon legální práce cizinci jsou:
- cizinec je držitelem platné zaměstnanecké karty,
- cizinec je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance,
- cizinec je držitelem modré karty,
- cizinec má platné povolení k zaměstnání, které mu vydá krajská pobočka Úřadu práce nebo
- cizinec má platné oprávnění k pobytu na území České republiky.[4]
Mimo splnění těchto zákonem stanovených požadavků je třeba pamatovat i na požadavek zákoníku práce, kterým je uzavření písemné pracovní smlouvy nebo případně dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.[5]
Je třeba podotknout, že zaměstnavatelé by si měli před přijetím zaměstnance cizince do práce položit otázku, zda splňuje zákonné podmínky pro výkon legální práce (tedy, zda má oprávnění pracovat a zda vůbec může na území ČR pobývat). Pokud by cizinec některou z podmínek nesplňoval a byl by přesto zaměstnán, jednalo by se pak o výkon nelegální práce. Dlužno podotknout, že se nejedná ovšem pouze o zaměstnávání cizinců bez příslušného povolení, nelegálním zaměstnáním je i případ, kdy cizinec oprávnění sice má, ale práci vykonává v rozporu s takovým oprávněním.
Jaké postihy hrozí za výkon nelegální práce?
V případě, že se osoba dopustí výkonu nelegální práce, dopouští se tím také přestupku. Takové přestupky projednává Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, který je ve věci příslušný. Za přestupek hrozí pokuta, jejíž výše se určuje individuálně a odvíjí se od závažnosti daného přestupku.
Obecně je možno uvažovat o třech scénářích, kdy je za přestupek osoba sankcionovaná. Zaprvé, pokud cizinec ze třetí země vykonává nelegální práci, lze mu uložit pokutu do výše 100.000 Kč.[6] Zadruhé, zaměstnavatel, který umožní nelegální zaměstnání, se tímto dopustí přestupku, za který může být sankcionován pokutou až do výše 5.000.000 Kč.[7] Zatřetí, zaměstnavatel, který je právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou se dopustí přestupku tím, že umožní nelegální zaměstnání osoby, za což může dostat pokutu až do výše 10.000.000 Kč, nejméně však 50.000 Kč.[8]
Výše uvedené sankce však nejsou vždy nutně konečným důsledkem. Zaměstnavatele lze dále postihnout i tak, že mu může být podle příslušných ustanovení zákona o zaměstnanosti[9] znemožněno zveřejňovat volná pracovní místa, čímž nebude schopen přijímat nové zaměstnance z řad cizinců.
Ani pro cizince však pokuta nemusí být finálním výsledkem přestupku výkonem nelegální práce. Cizinec může být podle zákona o pobytu cizinců[10] dokonce vyhoštěn z území České republiky, pokud je zde zaměstnán bez oprávněn í k pobytu nebo povolení k zaměstnání. Doba, na kterou může být vyhoštěn a po kterou mu nebude umožněn vstup na území žádného státu Evropské unie, může být až pětiletá.
Jak lze cizinci v takové situaci pomoci?
Ministerstvo vnitra vydalo na konci minulého roku vyhlášku o provádění adaptačně-integračních kurzů, která zavádí dostupnost těchto kurzů cizincům, kteří by rádi vykonávali závislou práci na území ČR. Cizinci, kterým bylo již uděleno povolení k pobytu, musejí tento kurz absolvovat do 1 roku ode dne právní moci rozhodnutí o vydání pobytového oprávnění. Obsahem kurzu jsou informace o podmínkách zaměstnávání cizinců na území, informace o systému poskytování zdravotních služeb cizincům na území, včetně problematiky zdravotního pojištění cizinců, a bydlení na území ČR. V rámci tohoto kurzu obdrží účastníci také odkaz na informace o organizacích a institucích, které poskytují cizincům bezplatné poradenství v této oblasti.
Reference
- ↑ § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
- ↑ Švarc systém. Encyklopedie BOZP [online]. Praha: VÚBP, stránka naposledy editována 20. 8. 2021 [cit. 2022-02-07]. Dostupný z: https://ebozp.vubp.cz/wiki/index.php?title=%C5%A0varc_syst%C3%A9m.
- ↑ PASTOREK, Štěpán. Vybraná témata zaměstnávání cizinců ve vztahu k výkonu nelegální práce. Právní rozhledy. 20211, č. 9, s. 333.
- ↑ § 89 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
- ↑ § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- ↑ § 139 odst. 3 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
- ↑ § 139 odst. 3 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
- ↑ § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
- ↑ § 37a odst. 7 zákona o zaměstnanosti
- ↑ § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Nelegální práce - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Illegal employment | Schwarzarbeit | Travail dissimulé |