Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele

Problematika ochrany majetkových zájmů zaměstnavatele je upravena v ustanovení § 316 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Ustanovení § 316 odst. 1 až 3 zákoníku práce upravuje výkon práva kontroly respektive právo zavést sledovací opatření. Zmíněná ustanovení je třeba vykládat vždy společně. Ustanovení § 316 představuje také fakultativní důvod pro zpracovávání osobních údajů. V souvislosti s účinností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES odpadla povinnost zaměstnavatele jako správce osobních údajů oznámit záměr sledovat své zaměstnance (jako subjekty údajů) Úřadu pro ochranu osobních údajů. Obligatorním důvodem zpracování osobních údajů zaměstnanců je povinnost zaměstnavatele evidovat pracovní dobu v rozsahu, který vymezuje ustanovení § 96 zákoníku práce. K právní úpravě zahrnuté do ustanovení § 316 odst. 1 až 3 zákoníku práce je možno uvést, že je kogentní, tj. nelze se od ní odchýlit. Pouze v případě ustanovení § 316 odst. 1 zákoníku práce se od něj může zaměstnavatel odchýlit, činí-li tak ve prospěch svého zaměstnance. Ustanovení § 316 odst. 1 až 3 zákoníku práce dopadá na zaměstnance, kteří jsou pro zaměstnavatele činní v pracovním poměru i na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (na základě dohody o provedení práce nebo na základě dohody o pracovní činnosti).

Podle ustanovení § 316 odst. 1 věta první zákoníku práce zaměstnanci nesmějí užívat bez souhlasu zaměstnavatele pro svoji osobní potřebu jeho výrobní a pracovní prostředky, včetně výpočetní techniky, ani jeho telekomunikační zařízení. Zároveň téže ustanovení v druhé větě stanoví oprávnění zaměstnavatele přiměřeným způsobem kontrolovat dodržování tohoto zákazu. V souvislosti s touto kontrolou musí zaměstnavatel řešit hlavně otázku přiměřenosti.

Ustanovení § 316 odst. 2 zákoníku práce stanoví: „Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.“ V tomto ustanovení měl zákonodárce patrně na mysli činnosti zaměstnavatele, kteří z různých důvodů (např. s ohledem na ochraně utajovaných skutečností, dodržování povinnosti mlčenlivosti ze strany zaměstnanců, ochrany obchodního tajemství, vyšších majetkových hodnot, know-how apod.) kladou vyšší nároky na chování svých zaměstnanců. Zákoník práce však na druhé straně stanoví pojistky proti zneužívání těchto výjimek za situace, kdy je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze jeho činnosti, a jenž odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle ustanovení § 316 odst. 2 zákoníku práce.

Je-li dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle ustanovení § 316 odst. 2 zákoníku práce, pak je povinností zaměstnavatele podle odst. 3 zaměstnavateli přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. Zákon sice nestanoví pro splnění této povinnosti žádnou konkrétní formu, ale je možno doporučit průkaznou formu. Tato informační povinnost zaměstnavatele musí být splněna ještě před zavedením příslušných kontrolních mechanismů.

Reference

Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Protection of the employer's property interests	Schutz der Eigentumsinteressen des Arbeitgebers	Protection des intérêts patrimoniaux de l'employeur