Veřejný ochránce práv
Postavení a pravomoci Veřejného ochránce práv
Institut Veřejného ochránce práv (do povědomí veřejnosti se vžil spíše termín „ombudsman“, který však v přeneseném významu používají i instituce jiného druhu) je ustanoven na základě zákona č. 349/1999 Sb. ze dne 8. prosince 1999, o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Veřejného ochránce práv volí Poslanecká sněmovna ČR z návrhů prezidenta a Senátu. Funkční období je šestileté, sídlo má v Brně a nelze jej odvolat. Veřejný ochránce práv má jednoho zástupce, jemuž může svěřit část svých pravomocí a kterého také volí Poslanecká sněmovna ČR.
Veřejný ochránce práv(dále jen „ochránce“):
- působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod (§ 1, odst.1 z. č. 349/1999 Sb.);
- vykonává působnost ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací (§ 1, odst. 5 z. č. 349/1999 Sb.);
- vykonává další pravomoci určené mu zákonem č. 349/1999 Sb. (tyto pravomoci se týkají např. vyhošťování cizinců, ochrany osob se zdravotním postižením, ochrany osob ve výkonu trestu, dohled nad domovy seniorů, kojeneckými a dětskými domovy, psychiatrickými léčebnami).[1]
Ochránce provádí nezávislá šetření v oblastech svojí působnosti, v případě pochybení orgánů veřejné správy může navrhnout doporučení k nápravě nebo pomocí medializace vytvářet tlak na dané instituce k sjednání nápravy. Není však oprávněn měnit nebo rušit rozhodnutí úřadů nebo zasahovat do výkonu soudní moci. Může však k Ústavnímu soudu podat návrh na zrušení podzákonných právních předpisů (nařízení vlády, vyhláška) nebo některých jeho ustanovení.[2]
Působnost ochránce v oblasti diskriminace Ochránce se může zabývat pouze diskriminací na základě jednoho z důvodů, který je uveden v antidiskriminačním zákoně, tedy diskriminací z důvodu:
- rasy nebo etnického původu,
- národnosti,
- státní příslušnosti,
- pohlaví,
- sexuální orientace,
- věku,
- zdravotního postižení,
- náboženského vyznání nebo
- světového názoru.[3]
Pokud dochází k diskriminaci na základě jiného důvodu diskriminaci (sociální původ, rodinné poměry, atd.) může poskytnout poradenství, jak tuto situaci řešit.
Ochránce jedná na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby, který byl adresován jemu, poslanci nebo senátorovi či jedné z komor Parlamentu. Může jednat také z vlastní iniciativy. Každý má právo obrátit se s písemným podnětem na ochránce ve věci, která patří do jeho působnosti, podání podnětu je bezúplatné. Ochránce zahájí šetření a písemně o tom stěžovatele vyrozumí (pokud podnět neodloží na základě zákonných důvodů uvedených v § 12 odst. 2 z. č. 349/1999 Sb., v takovém případě však musí stěžovatele taktéž vyrozumět). Stížnost veřejnému ochránci práv lze podat prostřednictvím on-line formuláře, zaslat emailem, poštou či osobně (kancelář ochránce sídlí v Brně). Doporučený postup, včetně formulářů a vzorů podnětů naleznete na webových stránkách ochránce: https://www.ochrance.cz/podejte-stiznost/.
Úkolem ochránce je poskytovat obětem diskriminace metodickou pomoc, provádět výzkumy v oblasti diskriminace, vydávat doporučení k prosazování rovného zacházení. V oblasti pracovněprávních vztahů se ochránce zabývá diskriminací při výběru zaměstnanců, odměňování, ukončování pracovního poměru apod. Vyřizování podnětu na diskriminaci směřuje ke zjištění, zda došlo či nedošlo k diskriminačnímu jednání. Ochránce může druhou stranu vyzvat k vyjádření, ta ale není povinna odpovědět. Pokud ochránce zjistí diskriminaci a doporučí stěžovateli podat žalobu k soudu, může také zprostředkovat bezplatné právní zastoupení. I v případě, že diskriminace není ze strany ochránce zjištěna, je poskytováno další poradenství a informační osvěta.
Od roku 2012 spolupracuje veřejný ochránce práv s organizací Pro bono aliance, která sdružuje právníky usilující o zvýšení vymahatelnosti ochrany lidských práv a dalších veřejných zájmů. Pokud ochránce dospěje k závěru, že stěžovatel je obětí diskriminace a hodlá nároky uplatnit v řízení před soudem, ale zároveň mu jeho finanční situace neumožňuje zaplatit si právní služby, je mu ze strany Pro bono aliance zprostředkována bezplatná právní pomoc.[4]
Stanoviska z již uskutečněných šetření lze nalézt na veřejně dostupné databázi Evidence stanovisek ombudsmana (ESO): https://eso.ochrance.cz/.[5]
Externí odkazy
Ombudsman - veřejný ochránce práv https://www.ochrance.cz/
Reference
- ↑ ČESKO. Zákon č. 349/1999 Sb. ze dne 8. prosince 1999 o Veřejném ochránci práv. In: Sbírka zákonů Česká republika. 1999, částka 111, s. 7594-7597. Dostupný také v digitální formě z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3328. ISSN 1211-1244.
- ↑ ČESKO. Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. In: Sbírka zákonů Česká republika. 1993, částka 46, § 64 odst. 2 písm. f), s. 914-933. Dostupný také v digitální formě z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=182/1993&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. ISSN 1211-1244.
- ↑ ČESKO. Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). In Sbírka zákonů Česká republika. 2009, částka 46, s. 2822-2829. Dostupný také v digitální podobě z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5504. ISSN 1211-1244.
- ↑ Diskriminace: informační brožura [online]. Kancelář veřejného ochránce práv, ©2020 [cit. 2022-07-25]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/letaky/rovne-zachazeni/rovne-zachazeni.pdf.
- ↑ Evidence stanovisek ombudsmana [online]. Kancelář veřejného ochránce práv, ©2020 [cit. 2022-07-25]. Dostupné z: https://eso.ochrance.cz/.
| Veřejný ochránce práv - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Ombudsman | Ombudsmann | L'ombudsman |
