Odolnost: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Psychologická odolnost (resilience)''' | '''Psychologická odolnost (resilience)''' | ||
| − | + | Resilience (z lat. resilire, odrazit se, odskočit) v psychologii znamená '''odolnost, schopnost vzdorovat nepříznivým silám, zvládat nepříznivé situace a překonávat krize'''. V krátkosti se dá říci, že se jedná o nezdolnost, odolnost, houževnatost, pružnost či nezlomnost. | |
| + | |||
| + | Jednotná definice rezilience neexistuje. Jedná se o komplexně a celoosobnostně podmíněný jev. Úroveň psychosomatické odolnosti člověka je totiž závislá na jeho emoční, volní i intelektové složce osobnosti, na jeho temperamentu, charakteru i psychosomatické konstituci, psychonervové stabilitě či labilitě, zdravotním stavu, věku, výchově i sebevýchově. | ||
| + | |||
| + | Americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb v rámci programu Public Health Emergency definuje rezilienci následovně: ''„Individuální resilience zahrnuje chování, myšlení a jednání, která podporují osobní povahu a duševní zdraví“''. Dále dodává, že: ''„Lidé si mohou osvojit schopnost odolávat stresu a nepříznivým okolnostem, přizpůsobit se jim a zotavit se z nich. Dokáží si ji udržet nebo se vrátit do stavu duševní pohody pomocí účinných strategií zvládání. Tuto schopnost nazýváme individuální resiliencí.“'' | ||
| + | |||
| + | Profesorka Ann S. Masten z Institutu pro vývoj dětí na University of Minnesota, která patří mezi nejuznávanější odborníky na výzkum resilience resilienci, definuje jako ''„Schopnost systému úspěšně se přizpůsobit nenadálým změnám, které ohrožují jeho stabilitu, život a vývoj.“'' | ||
| + | |||
| + | Podle Americké psychologické asociace se na resilienci můžeme dívat jako na: „Proces dobré adaptace tváří v tvář nepřízni osudu, traumatu, tragédii, hrozbám nebo významným stresorům – např. rodinných a vztahových problémům, vážným zdravotním problémům nebo stresům na pracovišti a finančním problémům.“ | ||
| + | |||
| + | Obecně rezilienci můžeme chápat jako '''psychickou houževnatost, nezdolnost jedince, schopnost vyrovnat se s „ranami osudu“ a správně jednat navzdory biologickým, psychologickým a psychosociálním vývojovým rizikům'''. Resilience pomáhá člověku ve chvílích, kdy je pod tlakem či v nejistotě, zachovávat pozitivní mysl, věřit ve své schopnosti a stále vidět před sebou vyšší smysl i přes aktuálně nepříznivou situaci. | ||
| Řádek 11: | Řádek 21: | ||
[[Kategorie:Psychologické aspekty ]] | [[Kategorie:Psychologické aspekty ]] | ||
| + | [[Kategorie:Hygiena práce ]] | ||
[[Nadřazený termín::Psychická zátěž| ]] | [[Nadřazený termín::Psychická zátěž| ]] | ||
| + | [[Nadřazený termín::Stres| ]] | ||
| + | [[Asociativní termín::Zvládání stresu| ]] | ||
| + | [[Asociativní termín::Psychosociální rizika| ]] | ||
[[clav:resilience]] | [[clav:resilience]] | ||
Aktuální verze z 23. 6. 2023, 09:50
Psychologická odolnost (resilience)
Resilience (z lat. resilire, odrazit se, odskočit) v psychologii znamená odolnost, schopnost vzdorovat nepříznivým silám, zvládat nepříznivé situace a překonávat krize. V krátkosti se dá říci, že se jedná o nezdolnost, odolnost, houževnatost, pružnost či nezlomnost.
Jednotná definice rezilience neexistuje. Jedná se o komplexně a celoosobnostně podmíněný jev. Úroveň psychosomatické odolnosti člověka je totiž závislá na jeho emoční, volní i intelektové složce osobnosti, na jeho temperamentu, charakteru i psychosomatické konstituci, psychonervové stabilitě či labilitě, zdravotním stavu, věku, výchově i sebevýchově.
Americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb v rámci programu Public Health Emergency definuje rezilienci následovně: „Individuální resilience zahrnuje chování, myšlení a jednání, která podporují osobní povahu a duševní zdraví“. Dále dodává, že: „Lidé si mohou osvojit schopnost odolávat stresu a nepříznivým okolnostem, přizpůsobit se jim a zotavit se z nich. Dokáží si ji udržet nebo se vrátit do stavu duševní pohody pomocí účinných strategií zvládání. Tuto schopnost nazýváme individuální resiliencí.“
Profesorka Ann S. Masten z Institutu pro vývoj dětí na University of Minnesota, která patří mezi nejuznávanější odborníky na výzkum resilience resilienci, definuje jako „Schopnost systému úspěšně se přizpůsobit nenadálým změnám, které ohrožují jeho stabilitu, život a vývoj.“
Podle Americké psychologické asociace se na resilienci můžeme dívat jako na: „Proces dobré adaptace tváří v tvář nepřízni osudu, traumatu, tragédii, hrozbám nebo významným stresorům – např. rodinných a vztahových problémům, vážným zdravotním problémům nebo stresům na pracovišti a finančním problémům.“
Obecně rezilienci můžeme chápat jako psychickou houževnatost, nezdolnost jedince, schopnost vyrovnat se s „ranami osudu“ a správně jednat navzdory biologickým, psychologickým a psychosociálním vývojovým rizikům. Resilience pomáhá člověku ve chvílích, kdy je pod tlakem či v nejistotě, zachovávat pozitivní mysl, věřit ve své schopnosti a stále vidět před sebou vyšší smysl i přes aktuálně nepříznivou situaci.
Reference
| Odolnost - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Resilience | Resilienz | Résistance |
