Kožní nemoci: Porovnání verzí
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
[[Kategorie:Ergonomie]] | [[Kategorie:Ergonomie]] | ||
[[Kategorie:Ochrana zdraví, hygiena práce]] | [[Kategorie:Ochrana zdraví, hygiena práce]] | ||
− | [[ | + | [[Asociovaný termín::choroby kůže| ]] |
− | [[ | + | [[Asociovaný termín::poškození pokožky| ]] |
[[Nadřazený termín::nemoci z povolání| ]] | [[Nadřazený termín::nemoci z povolání| ]] | ||
[[Asociovaný termín::látky senzibilizující kůži| ]] | [[Asociovaný termín::látky senzibilizující kůži| ]] |
Aktuální verze z 11. 6. 2019, 09:55
Kožní onemocnění patří k nejčastějším chorobám z povolání (profesionální dermatózy). Příčin jejich vzniku je řada. Jsou to mechanické vlivy při používání různých ručních nástrojů, hmot a materiálů, jež vedou k poruše kožního povrchu a mikrotraumatům a vzniku dermatitid. Adaptace kůže na tvar (rukojeť) nástrojů má za následek tzv. stigmata (mozoly). Expozice nadměrného chladu vede k omrzlinám a při dlouhodobém působení může vyvolat vznik oznobeniny (periones). Popelení, opaření, zasažení elektrickým proudem je považováno za pracovní úraz. Dlouhodobě působící sálavé teplo vede ke vzniku hyperpigmentací, k chronické dermatóze, někdy i s tvorbou puchýřů. Ultrafialové záření je jednou z příčin solární dermatitidy a účastní se i na vzniku de- generativních změn a kožních nádorů. Další skupinu tvoří biologická rizika, tj. viry, bakterie, infekce houbami a parazitární onemocnění kůže v důsledku působení chemických látek s aknegenním účinkem (zánět mazových žláz). Tato onemocnění jsou většinou hodnocena jako nemoci z povolání. [1]
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
Kožní nemoci - (Diskuse k heslu) | ||