Odškodňování pracovních úrazů

V případě, že zaměstnancem utrpěný úraz naplní zákonnou definici a lze jej tedy klasifikovat jako úraz pracovní, má zaměstnanec nárok na náhradu škody a to včetně bolestného a náhrady škody za ztížení společenského uplatnění.

Aby však bylo následně možné nárok na odškodnění úspěšně uplatnit, je důležité dodržet správný postup. Zaměstnanec má zákonem stanovenou povinnost bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin (§ 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce). Zaměstnanec tak musí zaměstnavateli ohlásit sebemenší úraz, i když se mu třeba zdá nedůležitý, neboť i takový úraz může mít v budoucnu následky a je potřeba jej řádně zaevidovat (viz Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při pracovních úrazech).

Je-li dodržen výše uvedený postup a pracovní úraz je řádně ohlášen, vyplněn záznam o úrazuzáznam o úrazu a zaslán patřičným orgánům, může být pracovní úraz následně odškodněn. Druhy náhrad jsou zákonem upraveny v části XI., hlavě III, oddílu 2 a 3 zákoníku práce.

Zejména je dle § 271a zákoníku práce zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Ta přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

V § 271b zákoníku práce je upravena náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění upravuje § 271c. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově a výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku.

Zaměstnavatel je dále povinen poskytnout účelně vynaložené náklady spojené s léčením podle § 271d, které dle zákona přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.

Náhrada věcné škody je zákonem upravena v § 271e zákoníku práce. Ten stanoví, že zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu.

Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance jsou pak samostatně upraveny v části XI., hlavě III, oddílu 3 zákoníku práce.

Reference

Odškodňování pracovních úrazů - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Occupational accident compensation	Entschädigung bei Arbeitsunfällen (e)	Indémnité des accidents du travail (f)