Metoda posuzování rizika často opakované ruční manipulace

Z Encyklopedie BOZP
Verze z 13. 5. 2015, 20:49, kterou vytvořil Verpa (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Pro každý manuální úkol vykonávaný na strojním zařízení se musí:

  • Identifikovat nebezpečí, odhad rizika a stanovit četnost pracovních úkonů (pro obě horní končetiny) potřebných k provedení pracovního cyklu.
  • Definovat předvídatelné trvání doby cyklu a možnosti doby zotavení.
  • Vzít v úvahu síly, polohy, pohyby a jejich opakovatelné předvídatelné trvání, včetně dalších přídavných faktorů mechanické a fyzické povahy.

Vztažné termíny a definice Pracovní cyklus – sled pracovních úkonů opakovaných stále stejným způsobem. Opakovaný úkol – úkol charakterizovaný opakovaným pracovním cyklem. Pracovní úkon – základní ruční úkon potřebný k provedení operace v pracovním cyklu, jako je například držení, otočení, tlačení, řezání apod. Doba cyklu – doba, která uplyne od okamžiku, kdy pracovník zahájí pracovní cyklus, do okamžiku, kdy začíná stejný pracovní cyklus (v sekundách). Opakovanost – charakteristika úkolu, při němž osoba opakuje stejný pracovní cyklus, pracovní úkony a pohyby. Doba zotavení – doba odpočinku následující po době činnosti, ve které může nastat zotavení tělesných tkání (v minutách).

Metody pro posouzení rizikových faktorů s často opakovanou prací u strojních zařízení: Podstatou těchto metod je posuzovat rizika na základě jejich analýz a jejich možné snižování. Pro praktické užití jsou dále popisovány dvě metody:

Metoda 1

Metodou se hodnotí, zda vzhledem k hlavním rizikovým faktorům (síla, nevhodné polohy a pohyby, opakovanost, četnost pracovních úkonů) jsou pro obě horní končetiny (HK) splněny následující podmínky:

a) Použité síly jsou v souladu s kritérií týkajících se doporučených limitů – orientačně by neměly být vyšší než 15 % maximální izometrické síly, (dle ČSN EN 1005-3).

b) Pohyby loketního kloubu a zápěstí nepřesahují 50 % maximálního kloubního rozsahu:

    -  pro loket :   pronace-supinace (100 % rozsahu kloubu je 90° );
                     flexe-extenze (100 % rozsahu kloubu je ± 150° ). 
    -  pro zápěstí: palmární flexe (100 % rozsahu kloubu je 90°);
                    dorsální extenze (100 % rozsahu kloubu je 90°).

c) Druhy pevných uchopení nebo sevření netrvá déle než 1/3 doby cyklu.

d) Nízká opakovatelnost pracovních cyklů, což platí jestliže:

  • doba cyklu je delší než 30 s;
  • stejné druhy pracovních úkonů se neopakují déle, než 50 % doby cyklu.

e) Četnost pracovních úkonů – FF, (pro obě HK), je menší, než 40 za minutu.

Výpočet dle vztahu {1}: FF=NCTx60/FCT {1}

kde:  FF     –  předpokládaná četnost pracovních úkonů za minutu;
      FCT  –  předpokládané trvání doby cyklu v sekundách;
      NCT  – počet pracovních úkonů (obou horních končetin) v pracovním cyklu k provedení úkolu. 

f) Neexistence přídavných faktorů (mechanické a fyzické povahy), jež zohledňují:

  • charakteristiku manipulovaného předmětu (tvar, rozměry, kontaktní tlaky, teplota aj.)
  • vibrace (použitých nástrojů) a působící síly (místní stlačení částí HK);
  • podmínky prostředí (osvětlení, hluk);
  • individuální a organizační faktory (úroveň přípravy,věk, pohlaví, zdravotní omezení aj).

Závěrečné hodnocení Jsou-li všechny podmínky uvedené pod písmenem a až f splněny pro obě horní končetiny, pak posuzované hlavní i přídavné rizikové faktory jsou na přijatelné úrovni. V případě, že schází jeden nebo více z uvedených charakteristických podmínek, musí být analyzovány podrobněji všechny rizikové faktory zasahující do četnosti úkonů pomocí metody 2.

[1]

Reference

  1. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.


Metoda posuzování rizika často opakované ruční manipulace - (Diskuse k heslu)