Přirozené osvětlení
Zdrojem přirozeného osvětlení je slunce. Jeho výhodou je především v tom, že je zadarmo a ve vhodném spektru, na které je člověk svým vývojem adaptován. Jeho nevýhody spočívají především v kolísání jeho intenzity, jak během roku (léto - zima), tak i během dne (den - noc) i vlivem počasí (mraky). Dále je to kolísání barvy světla (ráno - poledne - večer) a tepelné záření. Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném denním osvětlením, musí být dodrženy hodnoty - denní osvětlení vyjádřené činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin = 1,5 %, při horním nebo kombinovaném denním osvětlení i průměrný Dm = 3 %, Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. U bočního osvětlovacího otvoru na pracovišti umožňujícího pohled ven nesmí jejich výplně tomu bránit. Denní osvětlení na pracovišti se posuzuje podle těchto základních hledisek:
- úroveň denního osvětlení (vyjádřená hodnotami činitele denní osvětlenosti)
- rovnoměrnost osvětlení
- oslnění
- rozložení světelného toku a převažující směr světla
- výskyt dalších jevů narušujících zrakovou pohodu (například barva světla)
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
Přirozené osvětlení - (Diskuse k heslu) | ||