Produktivita práce
Produktivita práce je stupeň účinnosti lidské práce, množství užitkových hodnot docílených prací nebo množství práce spotřebované na dosáhnutí dané užitečnosti.[1] V důsledku toho může být produktivita práce vyjádřena pomocí vyprodukovaných hodnot připadající na jednotku spotřebované práce za určité období (rok, měsíc, den, hodinu) podle toho, v jakém období tuto produktivitu zjišťujeme.
Mezi faktory, které ovlivňují produktivitu práce, patří:
- přírodní a klimatické podmínky,
- technologie,
- kvalifikace pracovníků,
- motivace pracovníků,
- organizace řízení.
V případě, že je jednotkou práce lidská práce (práce provedena člověkem měřená cenou práce – mzdou), hovoříme o produktivitě živé práce. V případě, že za jednotku práce považujeme práci obsaženou ve všech vstupech do určitého transformačního procesu, hovoříme o produktivitě společenské práce.[2]
Zvyšování produktivity práce je dlouhodobou podmínkou růstu efektivnosti a rentability. Vlivem tech. pokroku roste produktivita práce mírným tempem a dlouhodobě v primární produkci, a dynamicky v sekundární výrobě a terciárním sektoru. Různé hranice saturace potřeb produkcí jednotlivých sektorů a odlišná tempa růstu produktivity práce vyvolávají meziodvětvovou mobilitu, pracovníci směřují nejdříve do průmyslu a potom do služeb.[3]
Měření produktivity práce
Nejčastějšími ukazateli produktivity práce je pracnost produkce k efektivnímu pracovnímu času, objem výroby k mzdovým nákladům, výrobou přidaná hodnota na jednotku mzdových nákladů, materiální náklady na jednotku nákladů materiální spotřeby, objem výroby na jednotku času nebo pracovníka, hodnota produkce v odbytových nebo běžných cenách na pracovníka. Ukazatele produktivity práce se pro praktické použití v odměňování posuzují podle komplexnosti, jednoduchosti výpočtu, srozumitelnosti obsahu, bezprostřednosti a citlivosti na změny neovlivnitelné hodnocenou jednotkou.
Míra produktivity je klíčovým ukazatelem ekonomické výkonnosti země, a proto je velikým zájmem porovnání v mezinárodním měřítku. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydává každoroční přehled ukazatelů produktivity, zahrnující jak práci, tak i multifaktorové opatření produktivity a další celospolečenské indikátory jako jsou např. hrubý domácí produkt, hrubý národní produkt a národní důchod.
Na této úrovni se většinou sleduje produktivita živé práce vyjádřená na jednoho obyvatele jako měrná jednotka práce. Na úrovni jednotlivých podnikatelských subjektů (podniků, sdružení a společností) produkujících konkrétní hodnoty lze vyjádřit i objem produkovaných hodnot konkrétněji – nejen v peněžním objemu, ale i v naturálních jednotkách (kusech, kilogramech, metrech apod.). Spotřeba práce na této úrovni se častěji označuje jako náklady na živou a zhmotněnou práci.
Reference
- ↑ LINHART, J. ...[et al.]. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-310-5.
- ↑ Produktivita práce. Wikipedia [online]. WikiMedia [cit. 2021-04-01]. Dostupné z: https://sk.wikipedia.org/wiki/Produktivita_pr%C3%A1ce.
- ↑ LINHART, J. ...[et al.]. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-310-5.
Produktivita práce - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Workforce productivity | Arbeitsproduktivität | Productivité au travail |