Sexuální obtěžování na pracovišti

Pojem sexuálního obtěžování představuje „jednu z forem genderové diskriminace na trhu práce, neboť jde o systematické jednání – obtěžující či dokonce násilné – uplatňované vůči jednotlivcům z důvodu jejich příslušnosti k určité skupině, definované na základě genderových charakteristik nebo také sexuální orientace či kombinací několika kategorií.“ Z uvedené definice se podává, že sexuální obtěžování je formou diskriminace a toto jednání je pro osobu oběti obtěžující.

Sexuální obtěžování lze chápat také jako způsob chování, které si ženy nepřejí, které je uráží a ponižuje, které překračuje hranice ženami vymezené a při kterém musí ženy, jakmile odmítnou či se kriticky vyjádří, počítat s negativními následky.

K tomu, aby se jednalo o sexuální obtěžování, je potřeba splnit všechny následující znaky chování:

1. chování je motivované pohlavním pudem (sexuální chování) nebo jiné chování založené na pohlaví, směřující proti důstojnosti zaměstnance,
2. chování si adresát nežádá, jím oprávněně vnímané jako nevhodné či odporné, urážlivé a nebylo vyvoláno (vyprovokováno) jeho chováním a
3. chování na pracovišti, které vytvořilo „nepřátelské pracovní prostředí“ nebo byl splněn požadavek „něco za něco“.

Formy

• Za nejzávažnější formu sexuálního obtěžování lze označit fyzický kontakt, který může v průběhu času hraničit až s pokusem o znásilnění dané osoby.
• Za méně závažné, ovšem stále velice nebezpečné, lze považovat verbální napadení, tedy pachatel dělá oběti návrhy sexuálního charakteru, žádá ji o sdělení citlivých osobních informací.
• Další formou jsou pak například sexuální gesta, upřené pohledy na části těla oběti, které jsou sexuální zónou, písemná sdělení sexuální povahy.
• V některých případech se může také např. jednat o odhalování se před obtěžovanou osobou či okázalé vyzývavé oblečení. Důsledkem všech těchto typů sexuálního obtěžování může být, že oběť se dostává do dlouhotrvajícího stresu, při kterém jí v průběhu času klesá sebevědomí, k příchodu do práce má nechuť či snad dokonce strach z přítomnosti na pracovišti. Celá situace může často vyústit v rozvázání pracovního poměru ze strany obtěžované(ho).

Fenomén sexuálního obtěžování přináší negativní důsledky i pro společnosti jako takové, jelikož obtěžovaní na pracovišti dosahují často horších pracovních výsledků. Pokud se pak celá záležitost dostane v širší povědomí veřejnosti, společnost ztrácí svou reputaci. V důsledku toho může ztrácet své obchodní partnery, a nakonec i své zaměstnance, kteří na takovém místě budou odmítat pracovat.

Jak se bránit

Nejlepší možnou obranou je prevence – v zájmu zaměstnavatele by tak mělo být přijmout opatření, která jsou způsobilá zajistit, aby zaměstnanec nebyl vystaven sexuálnímu obtěžování na pracovišti. Zaměstnavatel se nejčastěji o obtěžování dozvídá od zaměstnance, například pokud takový podá stížnost. Přijetím opatření, která jsou způsobilá předejít vzniku sexuálního obtěžování, se zaměstnavatel zprošťuje své odpovědnosti za porušení zákazu diskriminace.

Pokud se však i přes zajištění opatření, o kterých se zaměstnavatel domnívá, že jsou s to tomuto problému přecházet, na pracovišti případ sexuálního obtěžování objeví, je nutné zdůraznit, že je oběti chování nepříjemné a nevítá ho. Pokud totiž poškozený obtěžovatelovo chování neodmítne nebo si na něho alespoň nestěžuje, nemusí se vůbec pak jednat o sexuální obtěžování. Stížnost od zaměstnance totiž má zaměstnavatel povinnost přijmout a projednat ji dle zákoníku práce. Pokud takovou povinnost zaměstnavatel nesplní, bude se jednat o přestupek podle zákona o inspekci práce. Dále je možné se obrátit i na veřejného ochránce práv, jelikož se dle § 1 odst. 5 zákona o veřejném ochránci práv jeho činnost vztahuje i na oblast rovného zacházení.

V neposlední řadě lze využít alternativní mimosoudní řešení sporu, nejčastěji jít cestou mediace. V krajním případě se lze obrátit i na soud, pokud výše navrhovaná řešení nepřivádějí kýžený výsledek.

Konečně, v určitých případech může sexuální obtěžování vykazovat znaky trestného činu, tím pádem lze podat na pachatele trestní oznámení.

Právní rámec

Sexuálního obtěžování je obtěžování, jak ho zná antidiskriminační zákon, které má navíc i sexuální povahu. Podle platné právní úpravy se obtěžováním rozumí nežádoucí chování související s důvody rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, v některých případech i z důvodu státní příslušnosti. Mimo tyto důvody je definičním znakem obtěžování podle antidiskriminačního zákona také skutečnost, že záměrem nebo důsledkem obtěžujícího jednání je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo snad urážlivého prostředí. Alternativně může být definičním znakem také situace, kdy nežádoucí chování může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností, které vyplývají z právních vztahů.

Reference

Sexuální obtěžování na pracovišti - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Sexual harassment in the workplace	Die sexuelle Belästigung am Arbeitsplatz	Harcèlement sexuel au travail